Nejlepší podmínky k životu v Česku jsou v Turnově a následně v Luhačovicích a Novém Městě na Moravě. Naopak nejnižší kvalita je v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které se potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Nejhorší hodnocení z 206 mikroregionů mají Podbořany následované Bílinou a Karvinou. Vyplývá to z Indexu prosperity regionů České spořitelny a platformy Evropa v datech.
Index: Nejlepší podmínky k životu jsou v Turnově, nejhorší v Podbořanech
V řadě měřených parametrů ovládala přední příčky Praha, nakonec se umístila na 23. místě. Hodnocení jí snižovala vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Index sleduje sedm klíčových oblastí – od ekonomiky a demografie po vzdělávání, zdravotní péči či občanskou vybavenost. Ta zahrnuje například dostupnost veřejné dopravy, výdejních boxů, obchodů či internetu.
Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti. Město také patří mezi nejlépe obsloužené oblasti veřejnou dopravou a má nadprůměrné pokrytí silniční sítí a i relativně vysoký počet knihoven.
7 minut
Události: Index prosperity regionů
„Skutečně se snažíme být místem, kde se dobře žije takový ten normální, rodinný život. Snažíme se, aby občanská vybavenost ve městě byla na vysoké úrovni a máme to štěstí, že jsme v srdci Českého ráje,“ reagoval starosta města Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Slabinou je podle něj malá nabídka bydlení, lidé se tak stěhují do okolních obcí. „My se ale nechceme rozvíjet do nějakého megaměsta, chceme zůstat městem malých docházkových vzdáleností,“ dodal turnovský starosta.
Data také potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi kraji, ty se ukazují i mezi mikroregiony v jednotlivých regionech. Například v Plzeňském kraji se samotná Plzeň umístila na 67. místě z 206 mikroregionů. Těží například z dobré dostupnosti služeb, silné ekonomiky a vzdělanosti. Zbytek kraje si ale vede výrazně hůře. Například Tachov obsadil 177. místo a Horšovský Týn 195. příčku.
Bez vlastní univerzity
Karlovarskému kraji pak podle autorů neprospívá fakt, že jako jediný region v tuzemsku nemá vlastní univerzitu. Téměř polovina studentů z kraje odchází studovat do Prahy. Na samotný Karlovarský kraj připadá jen šest procent studentů, zatímco v sousedním Ústeckém kraji studuje třetina místních, jak ukazuje analýza.
Odlivem mladých lidí trpí také hlavní město, způsobují ho hlavně vysoké náklady na bydlení. Mladí lidé se proto často neusazují přímo v metropoli, ale míří do dostupnějších oblastí v jejím okolí. „Zejména mladým lidem často nezbývá nic jiného než se usadit v menších obcích v okolí a za prací pak pravidelně dojíždět. Počet obyvatel Středočeského kraje se tak od roku 2006 zvýšil ve stejném rozsahu jako počet obyvatel všech ostatních krajů bez Prahy dohromady,“ upozornila analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.
Hlavní město má zároveň největší kriminalitu v zemi, v přepočtu 25 trestných činů na tisíc obyvatel. Po Praze v kriminalitě následuje Most. Naopak nejbezpečnějším městem jsou Valašské Klobouky na Zlínsku.
Horší kvalitu života v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji způsobuje podle dat mimo jiné i nižší naděje dožití. Nejhůře je na tom Rumburk na Děčínsku, kde se lidé dožívají průměrně 75 let, tedy o pět let méně než v Praze a o šest let méně než v Novém Městě nad Metují, které má nejvyšší naději dožití v zemi. Dalším problémem je vyšší nezaměstnanost, zejména v Ústeckém kraji, a také nižší vzdělávací úspěšnost. V Rumburku například 1,5 procenta obyvatel nemá dokončený ani první stupeň základní školy.
