Domácí fotbalové prostředí je podle šedesáti procent lidí nečisté a netransparentní. Jen necelá třetina pak vnímá zlepšení situace po medializaci korupčních a jiných kauz z posledních let. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK pro pořad ČT Bilance s podtitulem Peníze a vliv v českém fotbale.
Nečistý, netransparentní a snadno ovlivnitelný. Tak vnímá česká veřejnost fotbal
28 minut
Bilance: Peníze a vliv v českém fotbale
Fotbal v Česku hraje podle dat Fotbalové asociace ČR (FAČR) 333 tisíc lidí. Jde o nejpopulárnější sport v zemi, na veřejných dotacích, které pak FAČR přerozděluje klubům, inkasuje asociace ročně přes 500 milionů korun.
Kauzy kolem někdejších předních funkcionářů FAČR, Romana Berbra a Miroslava Pelty, nebo také fakt, že Česko je ve statistikách zápasů, u nichž existuje podezření z ovlivnění výsledku a průběhu, na špici Evropy, vedou k tomu, že veřejnost vidí možnost ovlivnit utkání jako relativně snadné (45 procent respondentů průzkumu to vidí jako jednoduché, 29 procent jako složité), 47 procent oslovených dokonce soudí, že na takovém utkání sami byli.
„Výše trestů, které posléze padají, nejsou dostatečně tvrdé na to, aby ty lidi odradily od pokračování. Často jsou vnímáni jako hrdinové, místo aby to společnost odsoudila. Matchfixingu pak nahrává i obecný právní rámec, kdy my nemáme stále zákon o sportu, nemáme definovaného profesionálního sportovce. Profesionální hráči nejsou zaměstnanci, je tu řada hráčů na poloprofesionální úrovni, kteří jsou zranitelní, mají malé výdělky, nebo jim kluby nebylo historicky placeno, kluby jim dlužily a organizovaný zločin pak dobře ví, kde jsou slabá místa, za kterými hráči a subjekty jít,“ nabízí jedno z možných vysvětlení Markéta Haindlová, šéfka hráčské asociace ČAFH.
Zájem diváků
Český fotbal sleduje podle průzkumu 46 procent oslovených, devět procent z nich pak deklaruje zájem jako podrobný. Nejpopulárnější sport v zemi sledují výrazně častěji muži (59 %) než ženy (32 %). Ti, kteří se o fotbal zajímají jako pasivní diváci, jej pak ze 45 procent alespoň občas sami aktivně hrají.
Rostoucí zájem diváků o fotbal dokumentují statistiky návštěvnosti nejvyšší fotbalové ligy i například cena, jakou jsou televizní a streamingové společnosti ochotny utratit za práva na vysílání přenosů. Za poslední roky jsou rekordní také příjmy asociace a klubů z evropských soutěží a z titulu členství v Evropské fotbalové asociaci UEFA.
Byť sportovní prostředí dlouhodobě poukazuje na nutnost navýšení podpory také z veřejných zdrojů, 54 procent lidí dle průzkumu soudí, že fotbal je ze strany státu finančně podporován dostatečně. Co se příjmů profesionálních hráčů na úrovni první a druhé ligy týče, tak 83 % dotázaných považuje jejich odměny za dostatečné, z toho 41 % je vnímá jako vysoké.
Investoři
V poslední době také přibývá nových investorů do nejsilnějších klubů v Česku z řad movitých podnikatelů. Konkrétně v posledních pěti letech z šestnácti momentálně prvoligových klubů hned osm posílili noví investoři. U dalších třech klubů se v posledních měsících hovoří o případném vstupu nového vlastníka. Loni například za odhadované dvě miliardy korun koupil fotbalovou Slavii podnikatel v energetice Pavel Tykač.
„Do fotbalu přišla spousta zajímavých lidí, miliardářů, kteří jakoby tlačí na pilu ve smyslu skutečného profesionalismu. Jsou to žraloci, kteří umí vést firmy, kteří chtějí vydělávat peníze, nebo je minimálně nepálit úplně nesmyslně. A to tomu fotbalu začalo strašně pomáhat,“ soudí autor fotbalového podcastu Kudy běží zajíc Ondřej Novotný.
Jakou motivaci za těmito vstupy vnímá veřejnost? Nejčastěji má jít o prestiž s tím spojenou (53,3 % dotázaných), finanční zisk (36,5 %), zajištění vlivu (30,5 %).