Británie a EU uzavřely dohody o posílení spolupráce i obraně

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové EU a Británie otevírají novou kapitolu ve vzájemných vztazích. Předseda Evropské rady António Costa zdůraznil rovněž spolupráci v podpoře Ukrajiny, která se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

„Společně budeme zvyšovat tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, abychom ho přivedli k jednacímu stolu,“ prohlásil Costa s tím, že cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. Napomoci by tomu měl i nový balíček sankcí, který EU plánuje.

Dohoda je podle britského premiéra dobrá pro obě strany. „Británie získává bezprecedentní přístup na unijní trh,“ prohlásil Starmer na tiskové konferenci po skončení summitu v Londýně. Vyzdvihl mimo jiné posílení spolupráce ve velkém množství oblastí, například v boji s nelegální migrací a s pašeráckými gangy.

Podle komentářů světových agentur Británie odsouhlasila nejvýznamnější obnovení vztahů s Evropskou unií od brexitu. Dohody se dotýkají i citlivých otázek a mnoho z nich bude vyžadovat další jednání, poznamenala agentura Reuters. Costa sdělil, že se budou se zástupci EU a Británie scházet každý rok.

Summit hostil labouristický premiér Starmer a kromě Costy a von der Leyenové se ho účastní i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Strany v závěru jednání přijaly tři dokumenty: Společné prohlášení, Dohodu o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a rovněž Dohodu o obnoveném programu spolupráce mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Dohoda o bezpečnosti

Jádrem takzvaného resetu vzájemných vztahů je dohoda o obraně a bezpečnosti, která umožní Británii být součástí jakéhokoli společného zadávání veřejných zakázek v EU v oblasti obranného průmyslu.

Pro britské zbrojní společnosti, jako je například BAE Systems a další, bude nicméně zapotřebí ještě další dohody, aby se mohly zúčastnit nového unijního finančního nástroje SAFE. V rámci programu SAFE budou moci státy čerpat výhodné půjčky až do 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) na investice do obrany.

„Vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump se odvrací od evropské obrany, Spojené království a EU musí nyní ukázat jednotu, nejen pokud jde o politické postoje vůči kontinentální Evropě,“ podotkl profesor politologie Jonathan Portes.

Evropské lodě v britských vodách

Evropská a britská strana se rovněž dohodly na prodloužení práv na rybolov evropských lodí v britských vodách o dalších dvanáct let, tedy do roku 2038. Jedná se o významný ústupek ze strany Londýna, který přišel po intenzivním lobbování ze strany Francie, napsal server Politico.

Na oplátku si Velká Británie vymínila, že budoucí dohody o vývozu britských potravin do EU nebudou vázány na další jednání o rybolovu. Z politického hlediska panují v britské vládě obavy z reakce tamního rybářského průmyslu, ale také naděje, že se podaří přesvědčit ty, kteří jsou znepokojeni, že celková dohoda znamená, že pro britské společnosti bude snazší prodávat ulovené ryby na evropských trzích, uvedla britská veřejnoprávní stanice BBC.

Podle ekonomů by takzvaný reset vztahů Británie s jejím největším obchodním partnerem mohl mít na stagnující britskou ekonomiku větší dopad než nedávné dohody s Indií a Spojenými státy. Tento dopad bude nicméně omezený tím, že Londýn odmítl opětovné připojení k jednotnému trhu EU či k celní unii, poznamenala agentura Reuters.

Cestování a pohyb osob mezi EU a VB

Další otázkou je pohyb obyvatelstva. EU požaduje, aby mladí Evropané mohli pracovat po nějaký čas ve Spojeném království bez víz. Pro Unii je také důležité, aby její občané platili za studium na britských univerzitách stejné poplatky jako Britové. Tyto plány však zatím naráží na odpor Londýna. „Britská vláda dala jasně najevo, že se nechce vrátit k volnému pohybu osob. Velice ji trápí vysoká migrace,“ upozornila politoložka Jill Rutterová.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského nicméně může dojít k dohodě, kdy Evropané do 30 let budou moci studovat a pracovat ve Velké Británii po kratší časový úsek, například tři roky.

„Jsem ráda, že jsme se také shodli, že budeme mít Erasmus+ pro mladé lidi a budeme spolupracovat na programu pro mobilitu mládeže. Nová generace tak opět bude mít možnost žít a studovat na obou místech a vytvoří se tak mnohá celoživotní přátelství,“ sdělila von der Leyenová.

Právě přistěhovalectví bylo klíčovým faktorem referenda o odchodu země z EU v roce 2016. Čísla nově příchozích ale po brexitu dosáhla rekordů a posílila protiimigrační stranu Reform UK Nigela Farage, která nedávno zvítězila v místních volbách.

Reakce na uzavření dohod

Po historickém referendu v roce 2016 začalo jedno z nejbouřlivějších období v britské politické historii, kdy se před nástupem Starmera loni v červenci vystřídalo pět premiérů, a vztahy s Bruselem se zhoršily, poznamenala agentura Reuters.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Britů nyní hlasování lituje, k EU se ale znovu připojit nechtějí. Opoziční konzervativci a Farageova protiimigrační strana Reform UK již dohodu označili za „kapitulaci“ před EU, zatímco liberální demokraté podle BBC uvedli, že vláda podnikla určité „pozitivní kroky“ k obnově vztahů s Evropou.

„Je načase dívat se dopředu. Odpoutat se od starých zatuchlých debat a politických bojů a najít rozumná a praktická řešení, která budou nejlepší pro britský lid,“ prohlásil během summitu Starmer. „Jsme připraveni spolupracovat s partnery, pokud to znamená, že můžeme zlepšit životy lidí tady doma,“ dodal.