PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

„Zajistíme to, co jim dáváme, jejich vzácnými surovinami a dalšími věcmi,“ uvedl Donald Trump začátkem února. O týden později byly zveřejněny podrobnosti plánu, podle kterého chce Trump získat od Kyjeva nerostné suroviny v hodnotě půl bilionu dolarů. V rozhovoru pro Fox News prezident prohlásil, že Kyjev s tímto plánem „v podstatě souhlasil“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sám představil zásoby ukrajinských nerostných surovin jako součást mírového plánu. Podle zpráv z konce loňského roku Zelenského tým údajně dokonce odložil dohodu o klíčových surovinách s administrativou bývalého prezidenta Joea Bidena, aby ji mohl nabídnout Trumpovi v případě jeho volebního vítězství.

Zdroje za biliony dolarů, částečně na okupovaných územích

Hlavním problémem tohoto plánu však zůstává ruská okupace rozsáhlých území Ukrajiny, která jsou bohatá na vzácné suroviny. Podle Americké obchodní komory Rusko nyní kontroluje oblasti, v nichž se nachází 42 procent vzácných kovů, třetina vzácných zemin, 63 procent zásob uhlí, jedenáct procent ropy a pětina zemního plynu.

Britský deník The Independent píše, že 53 procent celkových zdrojů země se nachází ve čtyřech regionech, které z různé míry kontrolují okupační síly Moskvy. Jedná se o Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast, ačkoli ta není na nerostné suroviny příliš bohatá. Podle zpráv britské rozvědky z července 2024 Rusko nezačalo systematickou těžbu těchto strategických nerostů, ale blokuje přístup k těmto surovinám, čímž se snaží oslabit ukrajinskou ekonomiku.

Zároveň není jasné, které konkrétní vzácné suroviny a minerály měl nový americký prezident na mysli. Ukrajina disponuje zásobami dvaceti klíčových minerálů a kovů, přičemž se odhaduje, že hodnota jejích ložisek nerostných surovin dosahuje dvanácti bilionů dolarů. Pokud by se do této částky zahrnuly i další přírodní zdroje jako uhlí a zemní plyn, celková hodnota by vzrostla na přibližně 26 bilionů dolarů.

Podle analýzy Ekonomické školy v Kyjevě však nejsou dostatečně rozvinutá a odhad hodnoty na 12 bilionů dolarů, který byl prezentován i na Ekonomickém fóru v Davosu, musí být brán s rezervou, jelikož většina ložisek nebyla prozkoumána a není tak jasná kvalita těchto surovin.

Zásobárna klíčových nerostů

Jednou ze strategických surovin, kterou Ukrajina disponuje, je lithium. Ačkoli země tuto surovinu netěží, má potenciál stát se jedním z největších dodavatelů lithia pro Evropskou unii. Podle odhadu Ukrajinské geologické služby tvoří ukrajinské zásoby téměř třetinu prozkoumaných ložisek lithia v Evropě a přibližně tři procenta světových zdrojů.

Lithium je klíčovou surovinou pro výrobu lithiových baterií, které se používají především ve spotřební elektronice a elektroautech. Dále se využívá k výrobě speciálních skel a keramiky odolných proti vysokým teplotám a náhlému ochlazení, jako jsou například sklokeramické desky.

Další významnou surovinou pro výrobu baterií je grafit. Ukrajina se řadí mezi pět zemí s největšími zásobami grafitu na světě, přičemž odhadované množství tvoří pětinu světových zásob. Kromě výroby baterií má grafit také využití při výstavbě jaderných elektráren. Pro tento energetický sektor je klíčový i uran, jehož největšími zásobami v Evropě disponuje rovněž Ukrajina. Tato ruda se používá jako hlavní palivo v jaderných reaktorech.

Ukrajina má také největší zásoby titanu v Evropě, přičemž produkuje sedm procent světové nabídky, i když využívá pouze zhruba třetinu svých ložisek. Jeden z nejsilnějších kovů na Zemi má strategické využití v civilním i vojenském letectví, v automobilovém i lodním průmyslu. Široce se také využívá v lékařství, například na výrobu protéz, umělých kloubů či zubních implantátů.

Na území Ukrajiny se dále nachází poměrně vzácný kov beryllium, který vzniká, když jsou atomová jádra zasažena kosmickými paprsky. Ložiska beryllia se nacházejí pouze v několika zemích, mezi něž patří USA, Čína a Kazachstán. Tento kov je klíčový pro mnoho průmyslových sektorů, včetně výroby leteckých komponentů, orbitálních teleskopů, zdravotnických přístrojů, zbraní či airbagů.

Kromě toho Ukrajina vlastní zásoby vzácných zemin, jako jsou cer, ytrium, lanthan a neodym. Odborníci se domnívají, že Ukrajina má největší dostupné zásoby těchto prvků v Evropě, přesné údaje však nejsou k dispozici, jelikož jejich těžba nebyla plně rozvinuta. Vzácné zeminy mají využití zejména při přechodu od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům energie. Využívají se například při výrobě výkonných magnetů pro generátory větrných turbín.

Dále se podle ukrajinského ministerstva vnitra v zemi nachází jedno z největších ložisek neželezných kovů v Evropě. Mezi tyto kovy se řadí měď, olovo, zinek či stříbro.