Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump s Putinem řešili i možnou výměnu vězňů, tvrdí Kreml
„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ prohlásil o možné výměně vězňů Ušakov. Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Dhabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím, USA vydaly Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.
Karelinovou loni v srpnu poslal ruský soud na dvanáct let do vězení za vlastizradu, jíž se podle soudu dopustila tím, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek asi padesát dolarů (zhruba 1140 korun) na podporu Ukrajiny. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství. Petrova zadržela kyperská policie v roce 2023 kvůli podezření z nelegálního vývozu citlivé americké mikroelektroniky do Ruska. Loni pak kyperské soudy souhlasily s jeho vydáním do USA.
Moskva a Washington se už v únoru dohodly na výměně, kdy Rusové propustili Američana Marka Fogela a Američané Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění. Fogela soud v Rusku poslal na čtrnáct let do vězení za pašování drog. Na moskevském letišti Šeremeťjevo u něj policie našla sedmnáct gramů konopí, což Fogel vysvětloval tím, že je má pro léčebné účely.
Zadržených amerických občanů je více
V posledních letech ruské úřady zadržely pod různými záminkami několik západních občanů, především Američanů. Washington za předchozího prezidenta Joea Bidena kritizoval Moskvu, že zadržuje západní občany ve snaze dosáhnout osvobození ruských agentů dopadených na Západě.
Loni 1. srpna se odehrála dosud největší výměna vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Na svobodu se tak mimo jiné dostal americký novinář Evan Gershkovich či bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan, ale také důstojník ruské tajné služby Vadim Krasikov, odsouzený v Německu za vraždu odpůrce ruského režimu. Německý soud zločin označil za „státem objednanou vraždu“. Všichni zadržovaní západní občané ale vyměněni nebyli.
Možná schůzka Putina a Zelenského
Podle Peskova spolu Trump s Putinem v pondělí projednali i možnou osobní schůzku Putina a Zelenského. Další podrobnosti ale mluvčí Kremlu nesdělil a k možnému setkání se nevyjádřil ani ukrajinský prezident, který už minulý týden po ruském vládci požadoval, aby s ním v Istanbulu osobně jednal.
Ruská a ukrajinská delegace se – poprvé po více než třech letech ruské plnohodnotné invaze – setkala minulý pátek právě v Istanbulu. O tom, kde se uskuteční další jednání, se dosud nerozhodlo, dodal Peskov v souvislosti s nabídkou Vatikánu jako místa pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Trump podle agentury Reuters prohlásil, že by bylo skvělé, kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří právě tam, a dodal, že by to jednání dodalo na významu.
Trump dříve na své síti Truth Social po telefonátu s Putinem oznámil, že Ukrajina a Rusko okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Ukrajina vzdoruje plnohodnotné ruské invazi od února 2022 a Trump se snaží vyjednat příměří.
Neshody ohledně memoranda
Peskov prohlásil, že vypracovat memorandum o mírové dohodě a příměří bude obtížné. „Návrhy bude formulovat jak ruská, tak ukrajinská strana. Tyto návrhy si vymění a poté se uskuteční složitá jednání kvůli vypracování společného textu. Žádné termíny nejsou a ani nemohou být,“ řekl podle ruské státní agentury RIA Novosti.
Zelenskyj ale v reakci na pondělní rozhovor Trumpa s Putinem uvedl, že žádné podrobnosti o zmíněném memorandu nezná. Podle serveru BBC News doplnil, že jedině poté, co Ukrajina dostane od Rusů memorandum či jiné návrhy, bude moci zformulovat své stanovisko. Zelenskyj zároveň odmítl ruský požadavek na stažení vojsk z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti.
Ukrajinský prezident dále sdělil, že s Trumpem v pondělí hovořil dvakrát – před a po jeho rozhovoru s Putinem. Druhého rozhovoru se zúčastnili též lídři Francie, Itálie, Německa, Finska a Evropské unie. Dodal, že během prvního bilaterálního rozhovoru ujistil o připravenosti Kyjeva k úplnému a bezpodmínečnému příměří, jak je navrhly USA. Pokud Rusové nejsou připraveni zastavit zabíjení, měly by následovat silnější sankce, aby přiměly Moskvu k míru, řekl Zelenskyj.
Ujistil také, že Kyjev je připraven vést s Ruskem přímé rozhovory v jakémkoli formátu, který povede k výsledku. Je však záhodno, aby připraveno bylo i Rusko, dodal.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý v Bruselu prohlásil, že Putin ve skutečnosti o mír na Ukrajině zájem nemá a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas. Stejně se vyjádřil i Zelenskyj, který v úterý hovořil s finským protějškem Alexanderem Stubbem. Pistorius dodal, že Evropa musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie.
Podle Pavla by stažení USA posílilo Putinovu pozici
Český prezident Petr Pavel v Bruselu řekl, že pokud by se USA stáhly z jednání o příměří na Ukrajině, nebyl by to dobrý signál a vytvořilo by to Putinovi prostor pro manévrování. Dodal, že koordinace ekonomického tlaku se Spojenými státy se zatím příliš nedaří.
Ze strany Ruska je evidentní, že dlouhodobě uplatňuje promyšlenou zdržovací taktiku, kdy místo zahájení jednání hovoří o zahájení práce na memorandu, které by mohlo eventuálně vést k jednání, což může celý proces nejen o několik měsíců zase zdržet, dodal Pavel v reakci na kroky Moskvy.
Prezident Pavel podle svých slov zaznamenal velkou nervozitu na straně Ruska, když slyšelo některé návrhy z americké strany o zavedení několikasetprocentních cel na státy, které s Moskvou obchodují s ropnými produkty a plynem. „Myslím, že konečně nastal čas se s našimi americkými spojenci velice vážně pobavit o tom, jak nastavit ekonomická a finanční opatření takového kalibru, že je Rusko skutečně silně pocítí,“ zdůraznil. S těmito opatřeními by ale nemělo být operováno jen jako s možností, ale mělo by být stanoveno jasné datum, od kterého začnou platit, když Rusko nesdělí termín jednání.
„My vidíme, že na straně Ukrajiny ta vůle je. Ukrajina už mnohokrát vyjádřila vůli jednání vést. Stejně tak vyjádřila vůli přijmout řadu kompromisů, které pro ni rozhodně nejsou bezbolestné,“ řekl český prezident. Rusko podle něj žádnou dobrou vůli neprokázalo. „Pokud má vůbec snaha vést k nějakému cíli, pak je opravdu třeba nastavit takové podmínky a takové termíny, které k jednání povedou,“ dodal Pavel.
Rutte ocenil americké snahy
Rutte naopak v Bruselu ocenil, že se americká administrativa zapojuje do mírového úsilí na Ukrajině a že svůj postup koordinuje i s evropskými partnery a Kyjevem. „Jsem opravdu rád, že se prezident Trump ujímá této vůdčí role,“ řekl.
„Americká administrativa se velmi angažuje a úzce koordinuje s evropskými kolegy a samozřejmě s Ukrajinou. A to si myslím, že je velmi pozitivní,“ dodal šéf NATO. Zdůraznil, že jde o složitý konflikt, takže není vždy možné, aby byly výsledky všech jednání vidět hned. „Uvidíme, co se stane tento a příští týden. Znovu ale říkám, že to, co dělají Američané, je velmi důležité.“
Mluvčí Kremlu podle ruské státní agentury TASS tvrdí, že Rusko má „zájem o co nejrychlejší urovnání cestou odstranění základních příčin konfliktu“. Moskva za „základní příčiny“ války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení ukrajinského proruského režimu.
Putin už v únoru 2022 při oznámení začátku „speciální vojenské operace“, jak Kreml svou vojenskou agresi vůči sousední zemi označuje, bez bližších podrobností hovořil také o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
Načítání...
Analytik: Telefonát Trumpa s Putinem jednání o příměří neposunul
„Podstatné je to, že válka probíhá dál a že Putin nesouhlasil s bezpodmínečným příměřím, s nímž Ukrajina souhlasila už v březnu a které bylo odsouhlaseno dohromady i s americkou stranou, a že Trump navzdory těmto faktům nadále nesáhnul k tomu, čím americká administrativa čas od času hrozí. To znamená zvýšení tlaku na Rusko, zejména pokud jde o uvalení nových sankcí,“ komentoval analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír.
Telefonát Trumpa s Putinem podle Šíra jednání o příměří či o míru „neposunul ani o milimetr“. Totéž sdělil o rozhovorech v Istanbulu. „Odhlédneme-li od dílčích otázek typu dohodnuté výměny zajatců. Případně toho, co bylo údajně projednáváno včera (v pondělí), to znamená výměna zadržovaných, zatčených nebo odsouzených osob po linii Washington-Moskva. Ale to nejsou zásadní otázky, které by řešily to, co Rusko proti Ukrajině rozpoutalo,“ dodal.
Rozhovory, které se o příměří vedou, mají podle Šíra z ruské strany za cíl odvést pozornost od toho, co se na Ukrajině děje. „Rusové agresi rozpoutali proto, že tím sledují konkrétní cíl a tím je podřízení či zničení Ukrajiny,“ upřesnil.