Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

„Je to rána pro Harvard, je to rána pro Spojené státy a je to koneckonců i rána pro celý svět a mezinárodní prostředí,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl k Trumpovu zákazu přijímat zahraniční studenty. „Vzdělávání svět sbližuje. Sdílení zkušeností, pohyb studentů po světě a pestré kolektivy dávají přidanou hodnotu, takže to vnímáme velmi problematicky,“ dodal.

„Nejde jen o studenty, ale jde i o juniorní pracovníky. To znamená studenty v postgraduálním studiu a postdoktorandy na začátku studia. Harvard je tak velký právě kvůli tomu, že tam směřoval největší talent,“ upozornil Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Americké univerzity podle Uhla byly velmi překvapené, že vůbec existuje legislativní nástroj, který by umožnil zakázat přijímání zahraničních studentů. „V Americe panuje atmosféra strachu. Vysoké školy říkají, že už nemají svobodu slova a že o některých věcech nelze mluvit veřejně,“ poznamenal.

Podle amerických médií došlo k zmražení federálních grantů z amerického Národního institutu zdraví. Veverka upozornil, že většina lidí na Harvardu dostala dopisy o jejich zastavení. „Pro řadu z nich je to naprosto likvidační. Prolíná se to naskrz všechny generace pracovníků. Juniorní pracovníci nemohou dokončit své práce, zatímco seniorní už dále nemohou zaměstnávat řadu lidí, i když dříve řešili velké otázky biologie,“ popsal situaci Veverka.

„Síla americké inteligence a amerického výzkumu a vědy spočívala v tom, že přitahovala ty nejlepší talenty a dávala jim ty nejlepší podmínky,“ shrnula zahraniční zpravodajka Deníku N Jana Cieglerová.

Trumpovy argumenty proti Harvardu

Postup americké administrativy proti Harvardově univerzitě označil sinolog a ředitel portálu Sinopsis Martin Hála za bezprecedentní. „Je to zjevně součást jeho (Trumpovy) kulturní války, kterou vede proti tomu, co považuje za extrémně levicové projevy v akademickém prostředí ve Spojených státech,“ dodal.

„Vláda činí Harvard odpovědný za podporu násilí, antisemitismu a spolupráci s Komunistickou stranou Číny na akademické půdě,“ prohlásila minulý týden americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Hála odmítl, že by Harvard spolupracoval s komunistickou stranou Číny. Na univerzitě sice Číňané tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních studentů, ale zároveň jejich počty rok od roku klesají.

„Je to jeden z argumentů, které Trump použil pro svou kampaň proti Harvardu. Ten hlavní argument, který používá, jsou údajné antisemitské postoje univerzity a údajná nedostatečná ochrana, kterou univerzita poskytuje svým studentům. To, myslím, není úplně pravda,“ přiblížil Hála.

„Během propalestinských demonstrací, zejména na konci roku, situace na Harvardu byla podobně dramatická jako na jiných univerzitách. Zrovna vedení Harvardu se s ní vyrovnalo rázněji než jiné univerzity,“ upozornil.

Američané se ujišťovali, že je o ně stále zájem, říká Uhl

Obavu mají i čeští studenti, kteří se chystají studovat v USA. „Situace zatím nenasvědčuje tomu, aby se člověk bál jet do Spojených států. Nedomnívám se, že by v celých Spojených státech bylo zakázáno studovat všem neamerickým studentům. To by bylo devastující pro USA a zásadním způsobem by je to poškodilo,“ sdělil Uhl.

„Pokud Harvard nebude mít zahraniční studenty, tak to bude mít zásadní dopad na jeho kvalitu. Když hovoříme o nejlepších amerických univerzitách nebo obecně o kvalitě univerzit, tak se většinou koukáme do žebříčků – nejznámější jsou QS a Time Higher Education. Významný parametr je počet zahraničních studentů. Pokud by Harvard neměl žádné zahraniční studenty, tak by pravděpodobně vypadl i z první stovky nejlepších univerzit světa,“ upozornil Uhl.

„Měli jsme dobré jednání s našimi školami a školami zde v Kalifornii,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce. „Zájem z české i z americké strany je poměrně velký,“ dodal.

„Bylo zajímavé vidět, že američtí partneři si potřebovali potvrdit, že je o ně v Evropě stále zájem,“ zmínil Uhl. Během jednání zaznamenal z americké strany strach ze situace v USA a obavu, že Evropa s americkými vzdělávacími institucemi už nebude chtít dále spolupracovat.