Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Planeta se během 20. a 21. století měnila před očima – a tempo jejích změn se i nadále zrychluje. Jenže ze Země se Země moc špatně pozoruje. Spousta zásadních informací je bez pohledu shora neviditelných, nebo se ztrácejí v šumu detailů.

Stovky specializovaných satelitů tyto informace mají a denně odesílají gigabyty dat dolů na planetu, kde slouží vědcům, ekonomům, podnikatelům, ale třeba i vojákům. Jenže vyznat se v nich je obtížné, vyžaduje to spoustu znalostí, dovedností a někdy i peněz. Právě v tom všem má teď pomoci nový projekt Evropské vesmírné agentury (ESA), který bude koordinovat Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Tříletý projekt, na který půjde z agentury osm set tisíc euro (zhruba dvacet milionů korun), by měl zajistit, aby nová generace vědců takové dovednosti získala, a aby se je naučila využívat ve prospěch svých zemí.

Cílem projektu je rozvoj univerzitního vzdělávání v dálkovém průzkumu Země, tedy oboru, který má s dostatkem dat tisíce nejrůznějších možných využití – od sledování klimatických změn, přes krizové řízení při přírodních katastrofách, až po ochranu životního prostředí.

Univerzita Karlova sice všechno koordinuje, ale není v projektu sama. Zapojuje se do něj celá síť evropských univerzit i soukromých institucí, které společně vytvoří moderní vzdělávací materiály a výukové programy.

Projekt pro mladé i zkušené

Dálkový průzkum Země, který využívá družicové snímání, má podle zástupců projektu význam například pro sledování klimatických změn, krizové řízení při přírodních katastrofách, ochranu životního prostředí či zajištění bezpečnosti. ESA a Univerzita Karlova chtějí vzdělávat novou generaci odborníků.

„Chtěli bychom, aby materiály, které vytváříme, sloužily přímo studentům, aby je opravdu využívali,“ uvedl pro Českou televizi koordinátor projektu Přemysl Štych z Přírodovědecké fakulty UK. Pomoci by v tom podle něj mohla právě pestrá struktura zapojených subjektů, například německý spinof, který má obrovské zkušenosti s výrobou tréninkových a učebních materiálů, je podle něj zárukou, že tyto zdroje budou opravdu užitečné.

Při setkání v Litvě se studenti dozvědí o analýzách velkých dat, které jsou se satelitním sledováním Země nutně spojené. V Řecku se budou učit o praktickém využit družicových údajů v zemědělství, například pro takzvaný precission farming, tedy chirurgicky přesné vysazování plodin. „Zrovna tady je možností využití mnoho, od zvýšení výnosů až po ekologické přístupy,“ doplňuje Štych.

Co se týká praktických možností využití, uvádí vědec například lesy. Ty české se dají pomocí satelitů sledovat velmi detailně po dobu mnoha let a na základě družicových snímků se dají poznat nejen příčiny problémů, ale také odhalovat místa, jež třeba kůrovcovou kalamitu přežila – a pak tyto znalosti využívat.

Výzkum vesmíru je dobrou motivací

Podle proděkana Přírodovědecké fakulty pro vědu a výzkum Tomáše Cajthamla spolupráce s ESA otevírá nové možnosti studia a nové vědecké směry. „Témat nových, zvláštních a obrovsky atraktivních je celá řada,“ řekl.

Výzkum vesmíru je podle zástupců projektu dobrou motivací, jak podpořit zájem dětí a studentů o přírodovědné obory, jako je například matematika, fyzika či chemie.

Díky akademickému konsorciu, které vede Univerzita Karlova a které zahrnuje další evropské univerzity, budeme schopni oslovit a vyškolit nové talenty v celé Evropě,“ věří vědecký koordinátor vzdělávacích aktivit ESA Francesco Sarti.