Aktivisté

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace ve středu ráno vylezli na střechu vzorkové prodejny a zákaznického centra společnosti Tesla v Čestlicích u Prahy. Protestovali proti počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, vadí jim jejich útoky na neziskové organizace, média, vědce i ochránce přírody. Na místě byla policie i hasiči. Po jednání s policií aktivisté ze střechy sešli po schodech v zadní části budovy. Akce trvala zhruba čtyři hodiny.

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby zabránila tomu, že humanitární loď Madleen s prominentními propalestinskými aktivisty včetně Grety Thunbergové na palubě přistane u břehů Pásma Gazy. Plavidlo by se mělo do oblasti dostat ještě během neděle.

Neznámí aktivisté v noci vyvěsili na radnici Prahy 1 vlajku Palestiny a odstranili izraelskou, kterou tam již dříve umístilo vedení městské části. Pracovníci radnice ráno vlajku sundali, mezitím ale aktivisté rozeslali médiím falešnou tiskovou zprávu podepsanou jménem mluvčí Prahy 1 Karolíny Šnejdarové. Podle ní úřad městské části případ předal policii a připravuje trestní oznámení.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Od útoku palestinských teroristů na Izrael z loňského 7. října vzrostl v Německu výrazně počet případů antisemitismu. Problém se dotýká i vysokých škol, kde se mimo jiné objevují antisemitské nápisy a židovští studenti se stávají terčem blokád propalestinských aktivistů, výhrůžek či přímého násilí.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

Francouzský barokní zámek ve Versailles bude během olympijských her hostit velkolepou výstavu o koních a jezdectví. Její hlavní tváří zvolili organizátoři obraz z českých sbírek ze zámku Konopiště – olejomalbu Jezdecký portrét dítěte ze sedmnáctého století. Právě v okolí sídla francouzských králů proběhnou během olympiády všechny jezdecké soutěže.

Klimatičtí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil postříkali Stonehenge oranžovou práškovou barvou – den předtím, než se u pět tisíc let starého monumentu mají shromáždit davy lidí u příležitosti letního slunovratu. Skupina uvedla, že akci podnikla, „aby nastupující vláda podepsala právně závaznou smlouvu o postupném ukončení využívání fosilních paliv do roku 2030“. Britský premiér Rishi Sunak akci odsoudil a pachatele označil za ostudné.

Policie ve čtvrtek dopoledne zajistila dva muže, kteří přes opakované výzvy nechtěli opustit tábořiště před Úřadem vlády na pražském Klárově. Místo, kde měl více než rok petiční stánek aktivista Ondřej Thor, ve středu ohradila Technická správa komunikací (TSK) kvůli plánované opravě opěrných zdí nedaleké Kramářovy vily. Thor by měl být jedním ze zadržených. Tábořiště se během dne vyklízelo.

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Provozovatelé muzeí a galerií ve Francii volají po zpřísnění zákonů na ochranu vystavovaných děl. Vadí jim stále častější útoky aktivistů na známé obrazy. Pachatelům teoreticky hrozí až sedm let vězení a pokuta v přepočtu přes 2,5 milionu korun. Ve skutečnosti ale úřady zatím nikoho potrestat nemohly, jelikož vlastní díla nikdy nepoškodili.

Města po celé republice hyzdí vizuální smog v podobě ilegálních billboardů. Zákony jsou podle radnic i hejtmanství na majitele nelegálních poutačů často krátké. Mnohdy je není možné zkontaktovat, nebo po upozornění přesunou konstrukce jen o pár metrů dál. Pardubičtí aktivisté teď chtějí, aby vedení města majitele poutačů donutilo pravidla dodržovat. Začali proto reklamní plochy přelepovat přímo se vzkazy pro radní.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) v pondělních Událostech, komentářích zkritizoval formu protestů v dopravě, kterou zvolili aktivisté z iniciativy 30 pro Prahu. Většina obyvatel metropole prý takové aktivity vnímá jako „blokádu svých životů“ a podle Svobody protestující ohrožují řidiče. Podle spolupředsedkyně Zelených Magdaleny Davis ale výzkum ukázal, že většina Pražanů chce, aby se doprava v hlavním městě zklidnila.

Německá letiště v Hamburku a Düsseldorfu ve čtvrtek odkládala lety kvůli protestní akci klimatických aktivistů. Na ranveje se přilepili členové skupiny Poslední generace. Tvrdí, že spolková vláda porušuje zákon o ochraně klimatu a nemá dostatečný program na snižování emisí z dopravy. Letiště v Hamburku oznámilo, že muselo ráno přerušit provoz, ale ještě dopoledne ho obnovilo. Düsseldorfské letiště sdělilo, že provoz byl silně narušen. Letiště Praha u večerních letů mezi Prahou a Düsseldorfem zatím nehlásí žádná zpoždění.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Okresní soud v Mostě ve čtvrtek zamítl žalobu společnosti Vršanská uhelná na osm lidí žalovaných za obsazení rypadla lomu Vršany u Mostu na podzim 2019. Čtyři lidé se podle soudce Rudolfa Malého skutku dopustit nemohli, protože bylo prokázáno, že se tou dobou nacházeli jinde, u dalších čtyř se nepodařilo prokázat, že na velkostroj vylezli. Vršanská uhelná má uhradit zhruba 380 tisíc korun za náklady řízení. Rozsudek není pravomocný, strany mohou podat odvolání.