Balistické střely

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.

Americký prezident Donald Trump dal najevo nespokojenost s tím, co dělá ruský vůdce Vladimir Putin na Ukrajině. Vyjádřil se tak poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, které zabily dvanáct lidí a dalších osm desítek zranily. Mimo jiné uvedl, že se šéf Kremlu „úplně zbláznil“ a že Putinovy snahy o dobytí celé Ukrajiny „povedou k pádu Ruska“. Kreml označil Trumpovu kritiku Putina za důsledek „emocionálního přetížení“.

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.

Pět lidí zabil ruský vzdušný útok na východoukrajinské město Izjum, uvedl předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Přes pět desítek lidí okupanti zranili. Rusové použili balistickou střelu, zasáhli administrativní budovu, sdělil regionální činitel a dodal, že na místě nebylo žádné vojenské zařízení.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava v úterý zabil nejméně 51 lidí a 271 dalších zranil, uvedly tamní úřady. Dvojice balistických střel podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici. Úder zřejmě cílil na vojenský institut komunikací. Armáda potvrdila, že mezi mrtvými byli i vojáci, a oznámila, že bude vyšetřovat, zda byl objekt dostatečně zabezpečen. Hasiči a záchranáři stále pátrají po přeživších, okolo patnácti z nich může být stále uvězněno pod troskami. Jedná se o nejtragičtější letošní útok na Ukrajinu.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že svými střelami zasáhli ropný tanker Andromeda Star v Rudém moři. Podle britské námořní bezpečnostní agentury Ambrey majitel lodi potvrdil, že bylo plavidlo poškozeno, informovala agentura Reuters.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nařídil armádě a zbrojnímu průmyslu urychlit přípravy na válku v důsledku podle něj bezprecedentních konfrontačních kroků ze strany Spojených států. Informovala o tom ve čtvrtek severokorejská státní média, podle nichž Kim hovořil o prioritách pro příští rok na setkání vládnoucí komunistické strany. Diktátor rovněž prohlásil, že KLDR rozšíří strategickou spolupráci s „protiimperialistickými nezávislými zeměmi“.

Spojené státy vyzvaly členy Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudili nejnovější odpaly severokorejských balistických raket a snažili se přimět Pchjongjang k diplomatickému jednání. Nečinnost Rady bezpečnosti OSN je podle Washingtonu nebezpečná.

KLDR v sobotu odpálila další čtyři balistické rakety krátkého doletu, všechny dopadly do moře. Informovala o tom jihokorejská armáda. Pchjongjang tento týden provedl desítky raketových testů, které Severní Korea naplánovala po zahájení společného vojenského cvičení Spojených států a Jižní Koreje. Do těchto manévrů se v sobotu nad Korejským poloostrovem zapojily i americké nadzvukové bombardéry B-1B, došlo k tomu poprvé od roku 2017. Nejnovější severokorejské raketové testy odsoudila Evropská unie.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Severní Korea odpálila východním směrem celkem tři balistické střely. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informovala agentura Reuters. Střely byly vyslány v rozmezí necelé hodiny z letiště Sunan poblíž severokorejské metropole Pchjongjangu, ze kterého se v poslední době uskutečnilo několik podobných zkušebních odpalů. Náměstek jihokorejského poradce pro národní bezpečnost později řekl, že KLDR podnikla experiment s detonačním zařízením v přípravě na svůj sedmý jaderný test. Do nejnovějšího raketového testu byla podle téhož zdroje zřejmě zapojena nová mezikontinentální balistická střela Hwasong-17.

Severní Korea na čtvrteční armádní přehlídce pravděpodobně předvedla nové balistické střely odpalované z ponorky (SLBM). S odvoláním na státní média o tom informovala agentura Reuters. Přehlídka se konala krátce po skončení sjezdu vládnoucí Korejské strany práce, na němž vůdce KLDR Kim Čong-un slíbil posílit jaderný a další zbrojní arzenál země.

Severní Korea odpálila další balistické střely krátkého doletu při testu podobném těm z předchozích dnů. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na americké a jihokorejské zdroje. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej severokorejské raketové zkoušky nezneklidňují, neboť jde o standardní střely s krátkým dosahem.