Bělorusko

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) odsoudila nedávnou návštěvu studentů sedlčanského gymnázia v Ruském domě v Praze. V době, kdy je Rusko válčícím agresorem, je taková exkurze absolutním šílenstvím, napsala na síti X. Ředitel školy Radomír Pecka řekl, že program se měl týkat díla Alexandra Sergejeviče Puškina a byl určen pro studenty ruského jazyka. Akce se připravovala narychlo, záležitost vedení školy mrzí.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Jedním z hostů třicátého Světa knihy Praha je běloruský novinář spisovatel Saša Filipenko, hlasitý kritik režimu Aleksandra Lukašenka. Na knižní veletrh a literární festival přijel rovněž první bulharský držitel Mezinárodní Bookerovy ceny Georgi Gospodinov.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Litevská civilní zpravodajská služba VSD upozornila, že ruští a běloruští agenti se v Litvě snaží podněcovat násilí vůči běloruským exulantům. Cílem je podle ní šířit nedůvěru a vzájemně obyvatele rozeštvat. Není to přitom poprvé, co se takové obvinění objevuje. V centru diskreditačních snah Moskvy a Běloruska stojí teorie takzvaného litvinismu, respektive jeho radikální pseudohistorické formy.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.

Rusové rozšiřují armádní základny asi 160 kilometrů od Finska, kde Kreml plánuje vytvořit nové armádní velitelství, píše list The Wall Street Journal. Do oblasti má být v budoucnu přesunuto na deset tisíc vojáků, kteří nyní bojují na Ukrajině. Ruské síly také budují nové železnice podél hranic s Finskem a Norskem a jižně od Petrohradu až k Estonsku.

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Soudní dvůr Evropské unie v úterý rozhodl, že Malta musí ukončit svůj program takzvaných zlatých pasů, který umožňuje bohatým cizincům koupit si maltské občanství. Podle soudu udělování pasů odměnou za milionové investice je v rozporu s právem Evropské unie, informovala agentura Reuters.

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

U města Asipovičy ve středním Bělorusku zřejmě vzniká ruská jaderná základna. Vyplývá to z analýzy organizace Jamestown Foundation a naznačují to i zjištění stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko hovořili o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku několikrát, nebylo ale jasné, kde by mohly být hlavice uloženy.

Německá vláda varuje před ruskými snahami zneužít ve svůj prospěch květnové oslavy konce druhé světové války. Spolkový parlament kvůli tomu ze slavnostní ceremonie chystané na 8. května vyloučil Rusko a Bělorusko. Ne všude ale na doporučení dali. V Seelowě na východě země si místní už před pár dny připomněli osvobození svého města od nacismu po boku představitele Putinova režimu. Akce za účasti asi osmi stovek lidí se na sovětském válečném hřbitově zúčastnil také ruský velvyslanec v Německu Sergej Nečajev.

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.

Bobrů žije v České republice stále více, říká Aleš Vorel, vědec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Přesto podle něj nepředstavují pro přírodu ani civilizaci hrozbu, ale spíše příležitost.

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Polsko se znovu ohradilo proti hraničním kontrolám, které zavedlo Německo, a napětí mezi zeměmi tak pokračuje. Lídry obou zemí rozdělují i spory kolem vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream. Polsko navíc zatím marně usiluje o větší podíl Německa na ochraně východní hranice.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v den prezidentských „voleb“ vyloučil debatu s exilovou opozicí. Podle agentury Reuters navíc prohlásil, že mu je jedno, jestli Západ výsledek hlasování uzná, nebo ne. Podle exit pollů získal 87,6 procenta hlasů. Odpůrci režimu považují „volby“ za frašku. Lukašenko si v nich zajistil sedmé funkční období v řadě.