TÉMA

Biologie strana 3 z 5

Lidé už téměř stokrát přenesli své nemoci na divoká zvířata. Většinu ale nevidíme, upozorňuje studie

Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci z Georgetownské univerzity zjistil, že lidé mohou nakazit svými viry zvířata výrazně častěji, než se dosud předpokládalo.
29. 3. 2022|

Napadené stromy volají na pomoc ptáky a dravý hmyz, ukázal výzkum v korunách

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.
8. 2. 2022|

Šimpanzi překvapili vědce. Otevřené rány ošetřují pomocí hmyzu

Přírodovědci poprvé pozorovali, jak šimpanzi ošetřují sami sebe i své druhy. Dělají to pomocí hmyzu, který může dezinfikovat zranění. Jasné zatím není, jestli tato metoda skutečně léčí. Vědci to popsali ve studii, která vyšla v odborném časopise Current Biology.
8. 2. 2022|

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech. Výsledkem by mohly být rostliny na míru

Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii vydal časopis Nature Plants.
6. 1. 2022|

Zemřel harvardský biolog E. O. Wilson známý jako Darwin dvacátého století

Ve věku 92 let zemřel americký biolog Edward O. Wilson, jeden z nejvýznamnějších současných vědců, kterému se přezdívalo Darwin moderní doby. Informovala o tom Wilsonova nadace. Byl jedním ze zakladatelů disciplíny sociobiologie a předním světovým odborníkem na mravence, jichž za svou kariéru popsal asi čtyři sta druhů. Kromě vědy se zabýval rovněž ochranou biodiverzity a prosazoval prohlášení poloviny zemského povrchu za přírodní rezervaci, aby se podařilo zachovat rozmanitost přírodních druhů.
27. 12. 2021|

Globální oteplování podle vědců ztěžuje přežití lachtanů antarktických

Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu.
9. 12. 2021|

Brzy můžeme na Marsu narazit na stopy života, pozor ale na falešné fosilie, varují vědci

Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.
18. 11. 2021|

Upíři dodržují pokrevní bratrství. S přáteli sdílí kořist a pomáhají si

Samice upírů rozlišují a respektují širší rodinu. Se svými příbuznými a dokonce i „přáteli“ se o krev rozdělují častěji než s ostatními členy kolonie. Ukázal to rozsáhlý výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS Biology.
28. 9. 2021|

Samičky kolibříků se vydávají za samečky, aby unikly obtěžování

Vědci se posledních padesát let pokouší vysvětlit, proč se samičky kolibříků po snesení vajec barevně mění. Teď konečně pochopili, proč to dělají; zbarvení funguje to jako odpuzovač na samečky, kteří jim brání v normálním životě.
6. 9. 2021|

Bachyně osvobodila divočáky z pasti. Podle české studie může jít o první důkaz empatie

Dosud nepozorované chování prasat divokých zaznamenala fotopast vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Snímky zachytily situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala s kládou zajišťující odchytové zařízení a vysvobodila v něm uzavřená prasata.
25. 8. 2021|

Vědci naučili bakterie, aby v laboratoři produkovaly vlákno pevnější než to pavoučí

Pavoučí vlákno je považováno za nejpevnější a nejodolnější materiál na Zemi. Velmi dlouho se nedařilo vytvořit pomocí technologie nic lepšího, teď ale američtí vědci naučili bakterie, aby vyrobily vlákna ještě pevnější. O přelomu informovali v odborném časopise ACS Nano.
22. 7. 2021|

Asijský parazit umí donutit kudlanku, aby se utopila. Vědci přiblížili, jak to dělá

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.
8. 7. 2021|

Amerického potápěče pozřela velryba, po chvíli ho ale zase vyplivla

Profesionálního lovce humrů Michaela Packarda z Massachusetts v pátek na chvíli pozřel keporkak. Muž v něm pobyl i s dýchacím přístrojem na zádech asi 30 vteřin, než ho kytovec vyplivl. Šestapadesátiletý Packard byl přesvědčený, že nadešla jeho poslední chvíle, a loučil se v duchu s rodinou. Po propuštění z nemocnice to řekl v rozhovoru s televizní stanicí WBZ.
12. 6. 2021|

Domorodí obyvatelé v Amazonii po tisíce let nevyhubili ani jediný druh rostlin

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.
11. 6. 2021|

Čeští studenti mají obrovský potenciál, málo ale vyjíždějí do zahraničí, míní molekulární biolog Jiřičný

Úroveň vysokých škol v Česku je velice dobrá, domnívá se Josef Jiřičný. Zdejší studenti by ale měli mít možnost pracovat v kvalitních laboratořích. V té souvislosti zdůraznil také důležitost vyjíždění za hranice. Molekulární biolog, který mimo jiné našel proteiny zabraňující nástupu rakoviny, byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
26. 4. 2021|

Vědci vytvořili lidsko-opičí embrya. Chimérické organismy dokázaly přežít dvacet dní

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.
16. 4. 2021|

Na Sibiři sněží z nebe mikroplasty. Vědci problém teprve začínají zkoumat

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.
30. 3. 2021|

„Všichni jsme ateisté ohledně většiny bohů, někteří jdeme o jednoho dál.“ Biolog Richard Dawkins slaví osmdesátiny

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.
26. 3. 2021|

Důležité věci přicházejí zdola. Kněz a biolog Vácha ocenil obětavost mediků a skautů

Pandemie nového koronaviru nepřinesla jen zátěž, ale také radost ze solidarity a poznání, že důležité věci přicházejí zdola. V Událostech, komentářích to řekl kněz, biolog a přednosta Ústavu etiky Marek Orko Vácha. Hájil také počáteční spory lékařů a vědců o vážnost situace s tím, že právě vzájemná kritika a kontrola je při hledání pravdivého výkladu zásadní.
23. 12. 2020|

Vědci v Brně zkoumají vliv hormonů na architekturu rostliny. Na hrachu, stejně jako Mendel

Výzkum, na kterém se podílejí vědci z Mendelovy univerzity v Brně, přináší nové poznatky o roli rostlinných hormonů při regulaci větvení stonků. Pokusy dělají na hrachu, stejně jako kdysi zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Článek s dosavadními výsledky publikoval vědecký časopis Nature Communications.
10. 11. 2020|

Ještě bizarnější, než se zdálo: ptakopyskové v noci zeleně světélkují

Laicky vypadá ptakopysk jako kříženec bobra a kachny. A teď je k tomu zapotřebí přidat ještě světlušku – nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu totiž zjistil, že tito australští savci umí světélkovat.
3. 11. 2020|

V Novém Mexiku padají z oblohy statisíce mrtvých ptáků. Může to souviset s kalifornskými požáry

Vědci v Novém Mexiku se snaží přijít na kloub otázce, proč v posledních týdnech v různých oblastech tohoto státu na jihozápadě USA uhynuly statisíce tažných ptáků.
17. 9. 2020|

Ochránci přírody zabránili vyhynutí asi 48 druhů zvířat. Studie dokazuje, že záchranné programy fungují

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.
17. 9. 2020|

Do vod u Hongkongu se vracejí delfíni, covid-19 totiž vyhnal lodě

Ve vodách mezi Hongkongem a Macaem se prohání výrazně více delfínů, než se do nich odvážilo dříve. Troufají si tam, protože pandemie onemocnění covid-19 omezila lodní dopravu, rušné vody jsou tak klidnější a ke kytovcům přívětivější. Od března se počet delfínů v oblasti zvýšil o třicet procent.
17. 9. 2020|
Načítání...