Člověk v tísni

Vojáci v Doněcké oblasti čelí velkému ruskému tlaku – agresor postupuje na linii mezi Pokrovskem a Toreckem, kterou brání také čeští dronaři nazvaní Arisovy poletuchy. Problémy mají obránci také s logistikou. Rusové ale útočí na celou Ukrajinu, přičemž zasahují i civilní cíle. A právě zasaženým lidem pomáhá česká humanitární organizace Člověk v tísni. V Doněcké oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Padesát tisíc ruských vojáků se hromadí u hranic na severu Ukrajiny. Místní obyvatelstvo a samospráva města Sumy nebere situaci na lehkou váhu a aktivně se chystá případné hrozbě čelit, řekl pro ČT o situaci regionální ředitel pro východní partnerství a Balkán Člověka v tísni Petr Drbohlav, který pracuje na místě v Sumské oblasti. Člověk v tísni ve městě Sumy pomáhá opravovat dětskou nemocnici, která byla v březnu poškozena dronovým útokem ruské armády. Drbohlav cítí, že se do nálad v oblasti aktuálně silně promítá prezident USA Donald Trump a jeho kroky a prohlášení. Hovořil i o dalších aspektech práce humanitární organizace v místě války, popsal také, jak fungují školy na frontové linii.

Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.

V Poslanecké sněmovně se přiblížilo schvalování novely, která má od července převést část exekucí pod Celní správu. Ta by vymáhala i vybírala mimo jiné nezaplacené pokuty od státních institucí. Podle Exekutorské komory hrozí státu miliardové ztráty. Ministerstvo financí argumentuje tím, že bude proces pro dlužníky přehlednější a levnější.

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Páteční konflikt mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem rozproudil zájem Čechů pomáhat Ukrajině. Na její podporu proudí víc peněz než v předchozích dnech, a to násobně. Den po hádce státníků překonala sedmdesát milionů korun sbírka na vrtulník Black Hawk. Složilo se na něj přes dvacet tisíc dárců. Kyjev by ho mohl dostat v řádu měsíců.

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.

Řadě lidí ze zaplavených domů na Jesenicku se zřejmě nedostane zásadní pomoci na obnovu jejich obydlí, kterou hodlá stát odstartovat od úterka v programu Živel 3. Přístup do programu, který má zajistit zvýhodněné financování obnovy obydlí, jim totiž podle podmínek blokují jejich exekuce. Počet lidí v exekuci je přitom v tomto okrese jedním z nejvyšších v České republice.

Menstruační potřeby by mohly být nově povinně k dispozici zdarma na všech základních a středních školách. Jejich zajištění do všech zařízení v Česku by podle odhadu magistrátu Ostravy stálo 120 milionů korun ročně. Výdaje by platili zřizovatelé škol. Resorty školství a zdravotnictví teď jednají o vyhlášce, která by to umožnila.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se nadále zhoršuje. Pomáhají tam proto i české neziskové organizace. Například Člověk v tísni spolupracuje s organizací War Child, která poskytuje první psychologickou pomoc dětem a jejich rodinám. Ta je v některých ohledech snazší než materiální, protože stačí lidé a ne tisíce tun potravin, řekl v Devadesátce ČT24 ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle spolupracovníka Lékařů bez hranic Stanislava Havlíčka, který v Gaze také pomáhal, se humanitární pracovníci vystavují neustálému riziku. Od začátku konfliktu jich bylo v Pásmu zabito na tři sta.

Lidé letos darují na dobročinné sbírky zhruba stejný objem peněz jako v minulých letech, odhaduje Fórum dárců. Stále častěji darují prostřednictvím internetových platforem, uvedla pro ČT ředitelka fóra Klára Šplíchalová. Rekordní sumy letos hlásí některé internetové sbírky. Největší vlna solidarity následovala po ničivých zářijových povodních.

Tisíce lidí hlavně na severní Moravě prožijí nadcházející svátky jinak, než by si přáli. Někteří při povodních před třemi měsíci ztratili domov úplně, další se stále snaží škody co nejrychleji opravit.

Nadace Člověk v tísni společně s výrobcem dřevního paliva rozváží brikety do oblastí postižených zářijovými povodněmi. Od začátku týdne tak pomáhají občanům Krnovska, Bruntálska, Jesenicka nebo Opavska. Ve středu dostávali palivo lidé v Široké Nivě, mezi nimi i Libor Maceček. Jeho dům byl celý pod vodou, zdi jsou pořád vlhké, brikety pomohou s jejich vysoušením.

Už patnáct let pomáhá v Česku i cizině hlavně před Vánoci dobročinný projekt Skutečný dárek. Loni oslovil na jedenáct tisíc lidí, kteří věnovali přes 21 milionů korun. Pomocí certifikátu dárci přispějí na jídlo, zdraví nebo vzdělání. Nově charita přednostně míří na děti nebo na oblasti postižené povodněmi. Letos poprvé mohou dárci podpořit například duševní zdraví dětí. „Více narážíme na to, že mají psychické problémy a nejsou schopni jim pomoci rodiče,“ vysvětluje vedoucí fundraisingu Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek.

Voda vzala domov bývalé učitelce krnovského gymnázia Marii Kolářové. Dům její rodiny byl jeden z prvních v obci Zátor, který musel k zemi. Finanční sbírku pro ni uspořádali její bývalí žáci.

Je světový den štědrosti a dobrých skutků. I letos se do stovek dobročinných výzev a aktivit zapojili také Češi, kteří patří mezi štědré dárce. Aspoň jednou ročně věnuje peníze nebo potřebné věci každý druhý. Roste i počet nejrůznějších sbírek, mimo jiné na sociálních sítích a platformách. Podle organizace Fórum dárců to ale kromě užitku někdy přináší také nepřehlednost.

Senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) považuje za potřebný zákon, který by umožnil vykázat z veřejného prostoru lidi bez domova a za nevhodné chování je potrestat, v krajním případě vězením. Takový zákon připravuje Zdeněk Hraba (ODS). Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni v Událostech, komentářích namítl, že stát by měl spíše pomáhat, například navyšováním kapacit azylových zařízení.