Demonstrace

Protesty proti imigrační politice amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračují v Los Angeles pátým dnem, kdy se zatím obešly bez rozsáhlého zatýkání a násilností. V centrální části města opět platí noční zákaz vycházení, kvůli jehož porušení policie minulou noc zadržela desítky lidí. Demonstrace se rozšířily do New Yorku, Chicaga a dalších měst, kde policie zatýkala, informují americká média.

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila. Protesty se také rozšířily do dalších kalifornských měst, jako je San Francisco a Santa Ana, ale také do Dallasu a Austinu v Texasu, Louiseville v Kentucky nebo New Yorku. Policie při střetech s demonstranty některé z nich zatýkala.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.

Série razií americké imigrační a celní správy v centru Los Angeles v pátek vyvolala prudký odpor protestujících a místních činitelů, kteří označili opatření za krutá a zbytečná, píše server Los Angeles Times. Někteří protestující v jednu chvíli házeli na bezpečnostní složky kusy betonu, pořádkové síly proti nim zasáhly slzným plynem a pepřovými spreji, popsala situaci agentura Reuters.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Před 36 lety čínská armáda na rozkaz komunistické strany krvavě potlačila prodemokratické demonstrace na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Počet obětí se odhaduje na tisíce. Výročí si připomněl tchajwanský prezident Laj Čching-te i americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle nichž svět na události nikdy nezapomene. Čínská veřejnost si je ale připomínat nesmí. Někteří lidé to tak dělají v soukromí. V diskusích na internetu používají kódovaná slova a obrázky, aby unikli cenzuře.

Při útoku na proizraelské shromáždění v americkém městě Boulder bylo zraněno osm lidí, někteří z nich utrpěli popáleniny. Podle agentur to uvedli v noci na pondělí zástupci policie a Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Policie zadržela muže, kterého podezřívá z útoku, a zabavila plamenomet a zápalné lahve. Podle vyšetřovatelů skandoval propalestinská hesla. Šéf FBI Kash Patel označil útok za teroristický.

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.

Srbské ministerstvo školství prodloužilo studentům některých středních škol školní rok o tři týdny. Podle úřadů v Bělehradu zmeškali látku, když se účastnili demonstrací proti korupci a za lepší fungování státní správy. Studenti na rozhodnutí ministerstva odpověděli dalšími protesty. Mladí lidé úřadům dávají za vinu zanedbanou rekonstrukci nádraží v Novém Sadu. To pravděpodobně zavinilo zhroucení betonového přístřešku, které nepřežilo čtrnáct lidí.

Srbská vláda zákonem omezila množství času, které mohou univerzitní profesoři věnovat výzkumu, čímž je připravila o značnou část příjmů a podkopává tak i jejich budoucí kariérní vyhlídky. Krok vnímají jako odplatu za svou podporu rozsáhlých protivládních protestů, do jejichž čela se postavily právě univerzity, a zejména studenti, píše server Balkan Insight.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.

Právníci, učitelé a politici se ve čtvrtek napříč Spojenými státy zúčastnili prvomájových průvodů, aby dali najevo protest proti politice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti přistěhovalectví, proti vyhrožování soudcům nebo přílišné moci bohatých.

Belgii letos již počtvrté ochromila generální stávka, kterou svolaly odborové svazy proti rozpočtovým škrtům nové vlády a důchodové reformě. Výrazně narušen je zejména letecký provoz, hlavní bruselské letiště Zaventem zrušilo všechny odlety, narušeny jsou rovněž přílety. Stávka se ale dotkla i veřejné a železniční dopravy, uvedl list The Brussels Times. Stávka má dopady i na letecké spojení s Prahou, uvedla mluvčí pražského letiště Denisa Hejtmánková.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Slovenský parlament rozhodl, že nevládní organizace v zemi budou mít nové povinnosti, včetně vykazování dárců. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

Maďarskem hýbe série protestů. Lidé demonstrují kvůli březnovému zákazu LGBT pochodů. Už několikrát zablokovali mosty v centru Budapešti. Příští týden to dokonce chtějí udělat na 24 hodin. Vláda je kritizuje kvůli dopravním komplikacím a chystá se protesty právě na mostech omezit.

Turecké úřady podaly trestní oznámení na šéfa hlavní opoziční strany CHP Özgura Özela za hanobení prezidenta, uvedla agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle nich se Özel činu dopustil, když na sjezdu své strany označil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šéfa junty. Článek 299 trestního zákoníku turecké úřady často používají pro zastrašování oponentů současné hlavy státu.

V Paříži proběhly v neděli tři protesty. První svolali příznivci Národního sdružení na protest proti odsouzení Marine Le Penové, další dvě byly namířené právě proti krajní pravici. Policie byla během dne v pohotovosti.

Po celých Spojených státech se sešly tisíce demonstrantů, kteří se zúčastnili asi dvanácti set protestů s názvem Ruce pryč. Jejich cílem bylo vytvořit největší protestní den proti americkému prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho spojenci miliardáři Elonu Muskovi od doby, kdy se snaží rozšířit prezidentské pravomoci, píše agentura Reuters.

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic demonstrovat proti drahému bydlení, za které podle pořadatelů protestů může především spekulace. Demonstrace se konaly ve skoro čtyřiceti městech, jedna z největších byla v Madridu, uvedl deník El País. Organizátoři protestu také kritizovali levicovou vládu premiéra Pedra Sáncheze, která není podle nich dostatečně razantní.