Diktátor

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Návrat Syřanů do vlasti je téma, které po pádu režimu Bašára Asada zajímá Turecko. To se ujalo vůbec největší skupiny uprchlíků ze sousední země, a to tří milionů lidí. Po kolapsu diktátorského režimu oznámilo zvýšení kapacity hraničních přechodů na dvacet tisíc lidí denně. V lednu nebyla využita ani z desetiny. Za poslední dva měsíce se vydalo domů osmdesát tisíc Syřanů, nyní ale tempo zpomaluje. Nadšení z pádu diktátora vystřídal pohled na válkou zničenou zemi, navrátilci se navíc nepotýkají jen s ekonomickou krizí.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v den prezidentských „voleb“ vyloučil debatu s exilovou opozicí. Podle agentury Reuters navíc prohlásil, že mu je jedno, jestli Západ výsledek hlasování uzná, nebo ne. Podle exit pollů získal 87,6 procenta hlasů. Odpůrci režimu považují „volby“ za frašku. Lukašenko si v nich zajistil sedmé funkční období v řadě.

Diktátor Alexandr Lukašenko vede Bělorusko od roku 1994 a v letošních „volbách“ se o nejvyšší post hodlá znovu ucházet. Opozice, která funguje v polském exilu, tvrdí, že po brutálním potlačení demonstrací po posledních „volbách“ před pěti lety se teď žádné protesty nechystají. Bývalý ministr kultury a diplomat Pavel Latuško nabádá Bělorusy, aby na volebních lístcích využili možnost zaškrtnout „ne“ a alespoň touto formou vyslali vzkaz, že ani po pěti letech svůj pohled na totalitu nezměnili.

Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.

Česko po dvou letech opustí americký velvyslanec Bijan Sabet. Ten v Interview ČT24 řekl, že má Českou republiku rád, považuje ji za svůj druhý domov a v jeho srdci bude mít vždy své místo. „Když se zamyslím nad těmi dvěma lety, jsem nesmírně hrdý na to úžasné partnerství, přátelství a spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, hodně jsme toho dosáhli a byly to také velké výzvy a Spojené státy jsou hrdé, že mají takového spojence,“ zdůraznil.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.