Hinduisté

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.

Odpalování petard a ohňostrojů bývá vnějším doprovodným znakem největšího a nejdůležitějšího indického svátku Díválí (Svátek světel). V domácnostech se v tom čase podává dobré jídlo, zapalují se speciální svíčky a lampy, uklízí a zdobí se domy, konají se společné modlitby rodin a návštěvy příbuzných a přátel. Pětidenní svátek má pro hinduisty podobnou důležitost jako vánoční svátky pro křesťany. Jeho oslavy často přispívají ke zhoršení smogové situace v indických městech.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Americký prezident Donald Trump během svého turné po Indii v pondělním prohlášení ocenil Indii jako tolerantní zemi. Netušil přitom, že se jen o pár ulic dál odehraje „městská válka“ mezi odpůrci a příznivci změny v zákonu o občanství. Střety měly tragickou dohru. Podle agentury Reuters během nich zemřelo nejméně dvacet osob a stovky dalších byly zraněny. Situaci se nepodařilo uklidnit ani po třech dnech.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

V odlehlé horské vesnici v západním Nepálu zemřela 35letá žena a její dva synové v malé chýši, kam ji rodina poslala po dobu její menstruace. Jde o kontroverzní hinduistickou tradici, při níž musí ženy v době, kdy mají menstruaci nebo krátce poté, co porodily, opouštět domov a spát v chatrčích, protože jsou považovány za nečisté. Od loňska za praktikování tohoto zvyku hrozí vězení a pokuta.