Humanitární pomoc

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily desítky lidí, většinu poblíž jednoho z center pomoci Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), uvedla s odvoláním na místní zdravotníky agentura Reuters. Obětí je podle ní nejméně 35 a další desítky lidí byly zraněny. Izrael se k informaci zatím nevyjádřil.

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly 37 životů.

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.

Zdravotnické úřady napojené na teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters tvrdí, že v důsledku izraelské palby zahynulo v oblasti Rafahu na jihu Pásma Gazy nejméně dvacet sedm Palestinců. Izraelská armáda střelbu potvrdila. Na severu Pásma Gazy pak podle listu The Jerusalem Post zahynuli tři izraelští vojáci. Zemřeli, když byl vůz, v němž jeli, poškozen po nárazu do výbušného zařízení. Izraelský list doplnil, že šlo o dva vojenské zdravotníky a velitele.

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.

V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

Teroristické hnutí Hamás podle agentury Reuters sdělilo, že izraelská armáda kontroluje 77 procent Pásma Gazy, a to svými jednotkami nebo leteckými údery. S odvoláním na tamní zdravotníky Reuters dále uvedl, že v neděli izraelské údery zabily nejméně 23 lidí.

Česká nezisková organizace Post Bellum předala v Kyjevě ukrajinské straně vybranou pomoc v hodnotě 22 milionů korun. Na tuto sbírku přispělo přes sedm tisíc dárců, jednotlivců, humanitárních organizací anebo firem. Jejich společné úsilí šlo i za hranice Česka, peníze poskytla i česká komunita ve Švýcarsku nebo slovenské občanské sdružení stejného jména. Pro vybavení, například zdravotnický materiál, si vojáci přijeli až z východní fronty. Od začátku invaze zorganizovala Post Bellum pomoc od dárců za zhruba 650 milionů korun.

Palestinská civilní ochrana kontrolovaná teroristickým hnutím Hamás podle AP tvrdí, že při izraelských úderech na Pásmo Gazy zemřelo za posledních dvacet čtyři hodin nejméně šedesát osob. Desítky dalších údery zranily. Podle civilní ochrany izraelská armáda zasáhla různé oblasti palestinského území, kde Izrael bojuje s Hamásem.

Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).

V Pásmu Gazy v posledních dnech zemřelo na vyhladovění 29 dětí a seniorů a tisíce dalších jsou ohroženy. Podle agentury Reuters to oznámil ministr zdravotnictví palestinské autonomie Mádžid abú Ramadán. Podobné zprávy nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

OSN oznámila, že se jí stále nedaří dostat humanitární pomoc k lidem v Pásmu Gazy. Podle izraelské armády ve středu večer překročila hranice enklávy stovka kamionů. V pondělí Izrael přerušil blokádu, kterou na toto území uvalil před jedenácti týdny. Distribuce pomoci ale vázne. Zároveň pokračuje izraelská vojenská operace, která má za cíl vypuzení Hamásu a osvobození zbylých rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je otevřený dočasnému příměří. Trvá ale na tom, že operace skončí, až židovský stát ovládne celou Gazu.

Americký prezident Donald Trump označil rozsáhlé škrty provedené svou vládou v americké Agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID) za devastující a řekl, že chce, aby na rozvojové programy ve světě přispívaly i jiné země než Spojené státy. Trump to podle agentury Reuters prohlásil na středeční schůzce s prezidentem Jihoafrické republiky Cyrilem Ramaphosou v Bílém domě.

Izraelská diplomacie ostře odmítla kritiku ze strany Evropské unie. Ta v úterý oznámila, že v souvislosti s katastrofální situací v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody s Izraelem. Jeruzalém to označil za naprosté nepochopení složité situace. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás kroky EU a Británie vůči Izraeli ocenil.

Humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení, řekl český prezident Petr Pavel. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Izrael pokračuje v bombardování Pásma Gazy, od půlnoci v jeho důsledku zemřelo nejméně šedesát lidí, píše agentura AP s odkazem na palestinské zdravotní činitele kontrolované teroristickým hnutím Hamás.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zasedání bezpečnostního kabinetu schválil okamžité obnovení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informoval o tom list Times of Israel. Podle agentur Jeruzalém umožní omezený dovoz potravin, aby zabránil hladovění. Blokádu uplatňoval židovský stát od letošního 2. března.

Nový izraelský plán „Gedeónovy vozy“ by znamenal okupaci celého Pásma Gazy, masivní přesun Palestinců do malé oblasti na jihu enklávy a zajištění minimální pomoci, jež by zabránila hladomoru. Píše to izraelský web Ynet a další média. Jeruzalém k třífázové vojenské strategii přistoupí v případě, že Hamás nesplní jeho podmínky.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.

Izraelská armáda dle agentury AFP oznámila, že z třiceti procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Ministr obrany židovského státu Jisra’el Kac ve středu rovněž uvedl, že do pásma za současné situace nebude vpuštěna žádná humanitární pomoc.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.