Jižní Amerika strana 4 z 5

Vědci ze Sydneyské univerzity zjistili, že ryby vystavené vysokým teplotám a chemikálii, kterou obsahují plasty, rostou pomaleji. Z jejich nové studie vyplývá, že kombinace globálního oteplování a znečištění může mít zničující dopady na úbytek mořských živočichů.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Celníci v jihoitalské Kalábrii zajistili mimo jiné mezi nákladem banánů, oříšků a pepře z Jižní Ameriky více než tři tuny čistého kokainu. S odvoláním na místní úřady o tom informuje agentura ANSA. Podle ní by se toto množství dalo na černém trhu prodat asi za miliardu eur (zhruba 25 miliard korun).

Ve zlínské zoologické zahradě se narodilo další mládě chvostana bělolícího. Opice pocházející z Jižní Ameriky v zoo obývají tropickou halu Yucatan. Devítiletá samice Oliv porodila své třetí mládě, s největší pravděpodobností je to samička. S péčí o potomka pomáhají matce také další členové tlupy, pětiletý samec Rasty a předchozí mládě, patnáctiměsíční samička Adélka.

Archeologové na nalezišti nedaleko peruánské metropole Lima našli kompletní mumifikované tělo staré nejméně 800 let. Může být staré dokonce až 1200 let, přesné stáří určí datace pomocí uhlíku. Ostatky v každém případě pocházejí z kultury, která zde existovala před vznikem říše Inků v 15. století.

Francouzský spisovatel Laurent Binet se před více než deseti lety proslavil románem o atentátu na Reinharda Heydricha. Teď se do Prahy vrátil a na veletrh Svět knihy přivezl svou zatím poslední knihu s názvem Civilizace. V ní rozvíjí myšlenku, jak by vypadala historie, kdyby se jihoameričtí Inkové ubránili dobyvatelům a sami se vylodili v Evropě. Rozhovor vedl Tadeáš Hlavinka.

Jedna z nejnovějších variant covidu-19 známá jako „mí“ se už rozšířila nejméně do 42 zemí světa a Světová zdravotnická organizace ji označila za znepokojivou. Varianta dokázala obejít i řadu protipandemických opatření, ale první studie naznačují, že je méně snadno přenosná než delta, která vyvolala obnovení pandemie v USA a mnoha dalších zemích.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Ostravská zoo ve středu představila novou expozici pro kondory a další jihoamerické ptáky nazvanou La Pampa. Jde o největší průchozí voliéru v zahradě a byla pojmenovaná po provincii v centrální Argentině. Voliéra je součástí chovatelsko-expozičního zařízení Jižní Amerika, které vzniklo úpravou expozice malých šelem, řekl ředitel zoo Jiří Novák.

V Antarktidě letos padl teplotní rekord, když na argentinské polární stanici Esperanza naměřili v únoru 18,3 stupně Celsia. Měření nyní potvrdila Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž bylo dosud nejvyšší teplotou 17,5 stupně, které teploměry ukázaly na téže polární stanici v březnu 2015.

Blesků je celá řada a žádný není stejný. Odlišný je sice každý jednotlivý blesk, ale dělí se do několika základních kategorií.

V jihoamerické Kolumbii žije nejvíce motýlích druhů na světě; jde o dvacet procent všech známých druhů na planetě. Přes dvě stě z nich se jinde nevyskytuje, uvedl mezinárodní tým vědců ve studii, kterou zveřejnilo Přírodopisné muzeum v Londýně. Tato koncentrace motýlů může znamenat ale i riziko.

Německý ústavní soud ve čtvrtek nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu je podle něj nedostatečný a znevýhodňuje příští generace. Stížnost podali zástupci několika ekologických organizací, mezi nimi i studenti a žáci z řad Fridays for Future.

Osud smutných hrdinů průmyslové revoluce stihl anglického vynálezce Richarda Trevithicka, narozeného před 250 lety, 13. dubna 1771. Tento vizionář a dobrodruh měl veliký talent, jeho stroje však nenalezly komerční využití a on skončil život v chudobě. Nejvíce jej proslavil vynález první funkční parní lokomotivy v roce 1804.

Z kávy by se v budoucnu mohlo stát nedostatkové zboží. K ohrožení sektoru pandemií a v současnosti i logistickým zdržením se přidává další faktor – klimatické změny. Farmáři v Keni hlásí drastický pokles výnosů kvůli změnám v intenzitě dešťů, suchu i zvyšujícím se teplotám.

Kávy se nyní vypije až o polovinu méně než před pandemií, odhadují prodejci. Potíže mohou mít hlavně malé pražírny, které jsou v Česku podobně populární jako rodinné pivovary. Problém podle prodejců kávy není ani tak v zavřených kavárnách jako v tom, že se přestala pít v práci.

Archeologové v severní části Peru našli na stěně starověkého chrámu 3200 let starou malbu. Předpokládají, že zobrazuje pavoučího boha s nožem, který je spojován s deštěm a plodností. Právě jemu byla svatyně zasvěcena.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

Jmenoval se Čerwuiš Piošád Mendoza, Pražané ale synovi indiánského náčelníka říkali Červíček. Do českého hlavního města přijel s cestovatelem Albertem Vojtěchem Fričem. V pražských ulicích, neuvyklých na cizokrajnou jinakost, vzbuzoval exotický návštěvník pozdvižení, stejně tak ale kulturní šok zažíval sám Čerwuiš. V brněnské Huse na provázku nyní Fričovy zápisky posloužily jako základ nové inscenace. Na skutečném příběhu vykresluje nejen střet odlišných civilizací, ale i dvojsečnost pomoci a současnou krizi.

Znečištění vzduchu způsobené spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, bylo v roce 2018 celosvětově zodpovědné za 8,7 milionu úmrtí. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental Research.  Nejvíce obětí v tomto ohledu vědci zaznamenali v Číně a Indii.

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po boku pravěkých dinosaurů. Výsledky studií byly publikovány v prestižních odborných časopisech Scientific Reports a Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (TPNW) před třemi lety v OSN podpořilo přes sto států. Nyní dohoda vstupuje v platnost a ratifikovala ji padesátka zemí převážně z Afriky a Jižní Ameriky. Jaderné velmoci ale mezi signatáři úmluvy chybí a dokument nechtějí uznat ani členské země NATO či američtí spojenci Austrálie nebo Japonsko. Podle českého ministerstva zahraničí TPNW nezbaví svět jediné hlavice. Zastánci jaderného odzbrojení přesto slaví a doufají, že smlouva zahájí cestu k odstranění nukleárních zbraní – podobně jako byly postupně zakázány například biologické či chemické zbraně.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.