Meta

Společnost Meta, technologický gigant Marka Zuckerberga, začal před týdnem používat příspěvky uživatelů Facebooku a Instagramu z EU k trénování svého softwaru Meta AI. To je chatbot, který používá umělou inteligenci. Všichni uživatelé však mají stále možnost odmítnout, aby jejich údaje používal. Přinášíme návod, jak toho dosáhnout.

Uživatelé sociálních sítí a internetových platforem mají možnost je požádat o svá data podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Přinášíme návod, jak je získat, a vidět tak, jaká data shromáždily. Osobní údaje mohou sloužit společnostem k prodeji cílené reklamy. Jednou z největších společností, která na tom postavila svůj obchodní model, je Meta. Popsali jsme i tři způsoby, jak omezit nakládání s daty pro účely reklamy.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, oznámil prezident. Předvolební kampaň již podle komentátorů dávno začala, až teď se na ni však zaměřuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH). Ten například sleduje, zda strany v reklamách označily zadavatele a zpracovatele kampaní, nebo kontroluje výroční zprávy. Musí se ale potýkat třeba i s tím, že největší provozovatelé sociálních sítí, kam se politická reklama distribuuje stále častěji, nekomunikují, sdělil v rozhovoru pro ČT24 člen rady Jan Outlý.

Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla ve středu Evropská komise. Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) a Metě 200 milionů eur (pět miliard korun). Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). Obě firmy se zřejmě odvolají.

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.

Evropská komise (EK) se chystá udělit pokutu v možné výši přes miliardu dolarů (23 miliard korun) sociální síti X vlastněné miliardářem a blízkým spolupracovníkem prezidenta USA Donalda Trumpa Elonem Muskem, píše The New York Times (NYT) s odvoláním na několik nejmenovaných činitelů EU. Finanční sankce má být prvním velkým trestem za nedodržení nových unijních pravidel, která jsou součástí boje proti dezinformacím a nelegálním příspěvkům na internetu.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Evropa dál zaostává za USA a Čínou v oblasti vývoje umělé inteligence (AI). Podle experta Michala Pěchoučka čeští politici, kteří nepovažují AI za prioritu, zaspali. Evropa přitom má řadu zajímavých firem a také potenciál v základním výzkumu, soudí odborník. Zajištěním bezpečného využití AI a její role ve veřejné sféře se zaobírají účastníci summitu ve Francii. Ta už oznámila masivní investice.

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.

Australská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má zakázat přístup na sociální sítě dětem do šestnácti let. Chce je tak chránit před tím, co označuje za „škodlivý obsah“. Národní úřad pro regulaci internetu má teď rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe. Provozovatelé sítí i někteří experti návrh kritizují. Mohl by prý odříznout skupiny, pro které je snazší komunikovat obsah právě na sociálních sítích.

Muzikanti z kapel ABBA a Radiohead či herečka Julianne Mooreová se v nové petici ohrazují proti využívání autorských děl k tréninku umělé inteligence. A tvůrci filmu Blade Runner 2049 žalují společnosti Tesla a Warner Bros. Discovery, které podle nich neoprávněně zkopírovaly design z filmu k propagaci nového samořízeného taxi. Využití už existujících „neumělých“ děl pro AI je problémem, který se stále vrací a ještě chvíli nejspíš bude.

Americký internetový gigant Meta se dohodl na spolupráci s hollywoodskou společností Blumhouse Productions. Vybraní filmaři natáčejí krátká videa pomocí nástroje využívajícího generativní umělou inteligenci. Nejde o jedinou snahu „dostat“ AI více do Hollywoodu, který loni zažil jednu z největších stávek ve své historii mimo jiné právě kvůli obavám z umělé inteligence.

Sociální síť TikTok, jejímž vlastníkem je čínská společnost ByteDance, zrušila účty ruských státních médií. Důvodem jsou obavy z možného šíření dezinformací před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech. V úterý o tom informoval server Sky News.

Austrálie plánuje stanovit minimální věkovou hranici pro používání sociálních sítí. Své rozhodnutí obhajuje obavami o duševní i fyzické zdraví dětí, to však vyvolalo odpor u obhájců digitálních práv, kteří varují, že toto opatření by mohlo on-line aktivity zahnat do ilegality. Premiér Anthony Albanese uvedl, že jeho středolevicová vláda před zavedením zákona o minimální věkové hranici pro sociální média v letošním roce spustí ověřování věku na zkoušku. Zatím však není zcela jasné, jak by ověřování věku v praxi fungovalo.

Americký zábavní gigant Walt Disney a indický konglomerát Reliance Industries spojí své televizní a streamovací aktivity v Indii. Fúze v hodnotě 8,5 miliardy dolarů (zhruba dvě stě miliard korun) by měla vytvořit zábavní mocnost. To vzbuzuje očekávání i obavy.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

Dánsko se opřelo do některých praktik světových technologických gigantů. Podle ministerstva pro digitalizaci firmy jako Meta nebo Google nebojují dostatečně silně proti podvodné reklamě. V severské zemi se nyní objevuje stále víc příspěvků, ve kterých neznámí tvůrci zneužívají známé osobnosti.

Evropská komise (EK) zahájila první vyšetřování amerických technologických společností Apple, Google a Meta Platforms v souvislosti s možným porušováním Nařízení o digitálních trzích (DMA). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Nařízení začalo v plném rozsahu platit tento měsíc. Porušení pravidel může vést k velmi vysokým pokutám, které v krajním případě mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu. Meta, Apple i Google své kroky obhajují s tím, že pravidla zavedená v nařízení DMA dodržují.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

Americké federální úřady vyšetřují technologickou společnost Meta pro její možné zapojení do nelegálního prodeje drog a léčiv prostřednictvím jejích sítí. Píše o tom list The Wall Street Journal (WSJ), který hovořil s nejmenovanými zdroji obeznámenými s vyšetřováním a má k dispozici kopie obsílek, jež obdrželi mimo jiné zástupci neziskových organizací zkoumající prodej drog na internetu. Meta podle svého prohlášení s vyšetřovateli spolupracuje a uvádí, že nelegální prodej drog není v souladu s jejími zásadami.

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.