Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Jsou to tři měsíce, co se objevila jedna z největších korupčních kauz současnosti – případ nemocnice v Motole. Nedávno přitom vyšlo najevo, že na ministerstvo zdravotnictví přišly v minulosti dva anonymy, které na dění v nemocnici upozorňovaly. Reportéři ČT zjišťovali, proč skončily v šuplíku úředníků. Motol navíc zdaleka není jedinou nemocnicí, kde se řeší podezření ze závažné korupce.

Nové onkologické centrum v Motole, jeden z největších projektů nemocnice, má podle nového ředitele Petra Poloučka devítiměsíční zpoždění. Práce se snaží urychlit, dodržení termínu je klíčové pro získání evropské dotace. Právě i v souvislosti s touto zakázkou policie v únoru obvinila osmnáct lidí včetně bývalého šéfa nemocnice Miloslava Ludvíka.

Mezi Českou stomatologickou komoru (ČSK) a ministerstvem zdravotnictví panují neshody. Zástupci zubařů kritizují, že po zákazu amalgámu bude úhrada pojišťoven za opravu větších kazů stačit jen na provizorní výplně, které dlouho nevydrží. Resort namítá, že změnu dlouhodobě připravoval právě s ČSK.

Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) připravuje přístavbu budovy centrálního příjmu s operačními sály, stavbu Moravskoslezského onkologického centra a minulý týden začala stavět parkovací dům. Tři strategické projekty budou dohromady stát více než pět miliard korun.

Sanitky mají mít podle nové vyhlášky účinné od května jednotný vzhled a lepší viditelnost. Záchranné služby nařízení zaskočilo – úprava barev sice platí až pro nové vozy po roce 2027, změna týkající se majáků se ale vztahuje už na ty stávající. Záchranáři říkají, že s tím jejich rozpočty nekalkulovaly.

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.

Ministerstvo spravedlnosti předalo policii podnět ohledně výsledku auditu ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Postupovalo při tom podle zákona o ochraně oznamovatelů, který mu stanoví povinnost informovat věcně příslušný orgán o nevyloučeném podezření ze spáchání protiprávního jednání, sdělil mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Na případ upozornil server iROZHLAS.cz, který napsal, že resort se rozhodl podat kvůli podezření na zjednání výhody při zadávání zakázky „trestní oznámení“, což se ale dle Řepky nestalo.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Ministerstvo zdravotnictví se zabývá informacemi o možné dopravní nehodě ředitelky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Evy Sedláčkové. Podle webu Seznam Zprávy srazila v půlce března autem motorkáře a od nehody ujela. Resort v pátek sdělil, že o nehodě neví a obrátí se kvůli tomu na policii. Pokud se informace potvrdí, ministr Vlastimil Válek (TOP 09) očekává, že ředitelka rezignuje.

Hygienici pravidelně kontrolují školní jídelny a kuchyně a pravidelně nacházejí stejná pochybení. Nejčastěji dávají pokuty za špatné postupy, nepořádek, plísně nebo nedostatečnou osobní hygienu zaměstnanců. Stále se opakujícím problémem jsou také přesolená jídla.

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.

Obviněným v korupční kauze týkající se zakázek ve Fakultní nemocnici Motol policie zajistila na pokyn evropské prokuratury majetky „výrazně převyšující" sto milionů korun. Serveru iROZHLAS.cz to řekla dozorující žalobkyně Zdeňka Pavlásková, podle které nemusí být soupis zajištěného majetku konečný. Kriminalisté za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů EU v případu stíhají dvě desítky lidí.

Ministerstvo zdravotnictví musí znovu rozhodnout o odškodnění ženy, která před 45 lety podstoupila sterilizaci, a to bez náležitého souhlasu a poučení o nevratnosti zákroku. Ministerstvo žádost původně zamítlo s tím, že lékaři postupovali v souladu s tehdejší právní úpravou. Rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Ministerstvo nyní neuspělo s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Na rozsudek NSS upozornila Liga lidských práv.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) od 1. dubna pověřil vedením Fakultní nemocnice Motol šéfa Nemocnice Na Homolce Petra Poloučka. IKEM bude dál řídit pověřená ředitelka Helena Rögnerová. Ředitelem Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se 7. dubna stane šéf Fakultní nemocnice u svaté Anny Vlastimil Vajdák. Změny Válek oznámil na tiskové konferenci.

V Brně se otevřela nová výrobní linka na injekční přípravky, které pomáhají třeba pacientům s revmatem. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je schopná zásobovat nejen republiku, ale celou Evropu, za rok vyrobí až sto milionů předvyplněných stříkaček. Resort mluví o dalším kroku k posílení lékové soběstačnosti, Evropa je ovšem stále na výpadky náchylná. Česko například řeší nedostatek léčivé látky cinacalcet, která se používá u dialyzovaných pacientů.

Statisíce Čechů nemají zubaře, stálého nemá pětina lidí. Podle stomatologické komory je ale dentistů dostatek. V čem je tedy problém? Jak ho vyřešit? A proč má drtivou většinu zubních kazů jen pět procent nejchudších obyvatel? Na tyto i další otázky hledali odpovědi hosté pořadu Zkraje, kterými byli starosta Písku Michal Čapek (ANO), člen předsednictva České stomatologické komory Libor Zdařil, komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), poslanec Jan Síla (SPD) a Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví.

Zdravotní pojišťovny letos plánují na preventivní programy vyčlenit přes tři a půl miliardy korun, o čtvrt miliardy víc než loni. Podle sněmovnou projednávané novely má jít na prevenci do budoucna ještě násobně víc, ministerstvo věří v až patnáct miliard ročně. Opozice to kritizuje.

Část lidí v Česku dál nemůže sehnat zubního lékaře. Podle České stomatologické komory přitom zubařů neustále přibývá – za poslední rok jich začalo ordinovat dalších 120. Aktuálně jich je v zemi skoro devět tisíc. Často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou a pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnictví poprvé propojila své údaje o nemocnosti, léčbě, invaliditě, klientech domovů či příjemcích příspěvků na péči. Lépe tak nastaví síť zařízení, počet personálu, úhrady či investice.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.