NATO strana 5 z 5

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Tři dny od americko-ukrajinské roztržky v Bílém domě, která se odehrála přímo před objektivy světových médií, Rusko neskrývá svou radost. Státní média oslavují ponížení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského i údajný rozpad Západu. Kreml se raduje z prolomení mezinárodní izolace i skutečnosti, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa s ním jedná jako rovný s rovným.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Roztržka v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským rezonuje v Ruskem napadené zemi. Mezi vojáky má dle ukrajinských médií Zelenskyj podporu. „Jsem velmi zklamaný Trumpem i Spojenými státy. Rovnou můžou vyjádřit podporu Putinovi,“ nechal se slyšet jeden z nich. Ukrajinští podnikatelé nepanikaří, obchodní vztahy podle nich zůstávají odolné.

Švédská policie vyšetřuje pokus o sabotáž vodovodního systému na baltském ostrově Gotland. Informoval o tom list Aftonbladet, podle kterého byla cílem čerpadla. Pokud by se na nedělní incident nepřišlo, strategicky významný ostrov mohl přijít o dodávky vody. Gotland je klíčový pro obranu Baltského moře.

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit obranyschopnost Ruskem napadené země.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině. Pozval na něj více než deset vrcholných evropských politiků včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie. Česko bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS).

Ke vstupu Ukrajiny do NATO nedojde, řekl podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem. Šéf Bílého domu ale zároveň informoval, že cesta k mírové dohodě pokročila. Starmer dodal, že je nutné zajistit, aby nebyla porušena. Zdůraznil, že dohoda nemůže odměnit agresora. Trump také prohlásil, že nevěří, že by ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy nazval diktátorem. Učinil tak přitom v minulém týdnu.

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) jednali se zástupci obranného průmyslu. Po setkání Fiala sdělil, že investice do obrany jsou dobře vynaložené peníze, přispívají dle něj i k inovacím. Předseda vlády v pondělí uvedl, že je potřeba zásadně navýšit výdaje na obranu, a to na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Černochová v úterý na velitelském shromáždění sdělila, že resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP, dále by pak měl nárůst pokračovat rok od roku.

Protesty, debaty, výstava či koncert připomínají v Česku třetí výročí dne, kdy Rusko zahájilo plnohodnotný vojenský útok proti Ukrajině. Solidaritu napadené zemi vyjádřil premiér Petr Fiala (ODS), který vystoupil s mimořádným projevem, v němž sdělil, že mezinárodní řád prochází největší změnou od pádu komunismu. Prezident Petr Pavel na Hradě poděkoval dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny v Česku. Ocenil, že se nenechali odradit poraženeckými názory nebo osobními útoky.

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje navýšení obranných výdajů na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2026. ČT na základě aktuálních predikcí resortu financí spočítala, že oproti letošku by to znamenalo nárůst o téměř 34 miliard korun. K dosažení dvouprocentního závazku vůči NATO přitom letos chybí v rozpočtu skoro osm miliard.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten vzdát se svého úřadu, pokud by takový krok zajistil mír a případně i garanci členství jeho země v NATO. Kyjev a Washington podle něj pokračují v jednání o dohodě ohledně nerostů.

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.