Nicolás Maduro strana 2 z 5

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Venezuelský sněm bývalých opozičních poslanců odhlasoval ukončení mandátu přechodného prezidenta Juana Guaidóa. Jeho přechodnou vládu, kterou podporují Spojené státy, chce nahradit novým orgánem, který by měl na starosti správu zmrazených venezuelských aktiv v zahraničí. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Venezuelská vláda a opozice se v sobotu vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

Italská ropná společnost Eni a španělská firma Repsol by mohly již příští měsíc zahájit dodávky venezuelské ropy do Evropy, aby tak kompenzovaly výpadek v dodávkách z Ruska. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Obnovení dodávek podle zdrojů těmto firmám povolilo americké ministerstvo zahraničí. Venezuelský ropný průmysl je již delší dobu terčem amerických sankcí.

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

U venezuelského pobřeží od neděle pátrají záchranáři po lodi, na níž bylo nejméně devět lidí vracejících se z nákupů na ostrovním státě Trinidad a Tobago. Oznámili to tamní úřady, které citovala agentura AFP. Podle ní mnoho Venezuelanů prchá touto vodní trasou z chudoby ve své zemi nebo na ostrovy míří na nákupy levnějšího zboží. Venezuelskou ekonomiku poznamenaly zejména americké sankce zavedené s cílem oslabit režim prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro označil členy pozorovatelské mise Evropské unie, která dohlížela na nedávné venezuelské regionální volby, za špiony. Obvinil je z toho, že se ve své předběžné zprávě snaží hlasování poskvrnit. Informuje o tom agentura Reuters.

V Mexiku skončilo další kolo jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí. Zástupci obou stran se dohodli na vytvoření mechanismu sociální podpory pro Venezuelany, uvedla agentura EFE. Mechanismus by mohl být financován prostředky ze zablokovaných venezuelských účtů v zahraničí. Jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí začala v srpnu, další kolo by se mělo odehrát koncem září. Podobná jednání v předchozích letech skončila bez výsledku.

Nejméně dvacet lidí zemřelo při záplavách způsobených prudkými dešti, které v posledních dnech zasáhly Venezuelu. Dalších sedmnáct lidí se pohřešuje. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.

Představitelé venezuelské vlády a opozice podepsali v pátek večer v mexickém hlavním městě memorandum, ve kterém stanovují podmínky a obsah dalších rozhovorů o budoucnosti země. Dokument připravilo Norsko, které zprostředkovává kontakt mezi oběma stranami. Vláda a opozice se vrací k jednacímu stolu po dvou letech.

Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí hyperinflace.