Obrana strana 2 z 5

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v pondělí nařídil snížit o pětinu počet elitních generálů v aktivní armádní službě. Informují o tom tiskové agentury, podle nichž jde o další krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve snaze zefektivnit armádu a přizpůsobit ji Trumpově představě. Ministr požaduje i další škrty na předních pozicích armády.

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Výpočet ČT vychází z dubnové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci. Opozice, ale i část koalice, je skeptická.

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Schodek státního rozpočtu by mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. Výpočet ČT vychází z makroekonomické prognózy ministerstva financí. Hlavním důvodem takového schodku je plánované zvýšení výdajů na obranu, které mají stoupnout ze současných dvou na 2,3 procenta HDP. Ministr financí Zbyněk Stanjura přesto doufá, že se vládě podaří dohodnout na nižší částce. Většina ministrů přesto požaduje pro své resorty víc peněz než letos. Opozice kabinet kritizuje za to, že se nedaří schodek rychleji snižovat. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Ruské drony v noci na středu masivně útočily na ukrajinský přístav Oděsa, kde poničily obytné domy a infrastrukturu a způsobily požáry, informovaly tamní úřady. Nejméně tři lidé utrpěli při náletech zranění. Ostřelování čelil i Cherson. Podle ukrajinského letectva Rusko útočilo 97 drony, z nichž šest desítek obrana sestřelila a asi třicítka zmizela z radarů. Ruské ministerstvo obrany naproti tomu na Telegramu napsalo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 26 útočících ukrajinských bezpilotních letounů.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na příhraniční Sumskou a Charkovskou oblast. V rozhovoru zveřejněném ve středu na serveru LB.ua to prohlásil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Potvrdil tak dřívější vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko se na ofenzivu ve dvou ukrajinských oblastech připravuje.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pondělí poprvé v historii přislíbili návrh obranného rozpočtu ve výši jednoho bilionu dolarů (téměř 23 bilionů korun), informoval portál Politico s tím, že by pro tamní armádu šlo o rekordní částku.

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Před uzavřením schůze sněmovny k armádě měli minulý týden podle prezidenta Petra Pavla dostat možnost mluvit i opoziční řečníci s přednostním právem. Uspokojilo by to obě strany a nijak by to nenarušilo myšlenku jednat o utajených informacích za zavřenými dveřmi, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz. Mimořádná schůze, jejíž uzavřené části se na protest odmítli zúčastnit poslanci ANO a SPD, odrážela dle Pavla nízkou úroveň politické kultury na straně vlády i opozice.

Česká armáda chce vyměnit stávající obrněné transportéry Pandur II za nová vozidla. S modernizací už nepočítá. Část strojů se po patnácti letech blíží ke konci životnosti a hlavně se změnilo požadované vybavení takových strojů. Sněmovní výbor pro obranu chce o záměru ale ještě jednat. Další možnosti jsou podle vojáků otevřené, ve hře můžou být nové Pandury i jiné typy.

Spojené státy jsou součástí NATO a přejí si Severoatlantickou alianci silnější, řekl ministr zahraničí USA Marco Rubio v Bruselu, kde se koná dvoudenní jednání šéfů diplomacií NATO. Členské země, včetně USA, by podle něj měly své obranné výdaje zvýšit na úroveň pěti procent svého hrubého domácího produktu, také vzhledem k současným bezpečnostním výzvám. Čtvrteční a páteční schůzka je prvním aliančním jednáním, kterého se Rubio jako nový americký ministr zahraničí účastní.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.

Evropští lídři se na pařížském summitu ochotných shodli na nutnosti zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. A to včetně dronů, které se v boji s ruskými jednotkami ukázaly jako velmi účinné. Jejich hlavní francouzský výrobce, který své stroje posílá Kyjevu, chce v příštích týdnech znásobit produkci.

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.

Koalice se uzavřením části sněmovní schůze k obraně chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice, domnívá se poslanec SPD Radek Koten. V Interview ČT24 zdůraznil, že SPD je pro „konstruktivní spolupráci“. Za smysluplnou investici do armády nepovažuje nákup nadzvukových letounů F-35. Za největší bezpečnostní hrozbu i pro Česko pak označuje evropské lídry.

Ve středu se konala mimořádná schůze sněmovny svolaná opozičními stranami k tématu obrany. Zákonodárci ANO a SPD se nakonec velké části jednacího dne neúčastnili, protože nesouhlasili s tím, že bylo odhlasováno neveřejné jednání dolní komory. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v Událostech, komentářích mimo jiné řekla, že do přípravy podkladů šlo hodně času i energie. Předseda sněmovního obranného výboru a předchůdce Černochové v čele resortu Lubomír Metnar (za ANO) ale považuje rozhodnutí ze schůze odejít za správné, vláda se podle něj snažila opozici umlčet.

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta HDP nejpozději v roce 2030. Rozhodla o tom hlasy koalice a Pirátů po neveřejné debatě. Té se nezúčastnili poslanci opozičních ANO a SPD. Dorazil naopak prezident Petr Pavel. Opoziční hnutí kritizovala, že veřejně nedostali příležitost vystoupit všichni řečníci s přednostním právem. Koaliční politici mají neúčast opozice za důkaz snahy o show, podle hlavy státu mohla dostat odpovědi na mnoho svých otázek.

Hlavním tématem podzimních sněmovních voleb bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) bezpečnost. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček naopak doufá, že jím budou konkrétní otázky domácí politiky. Vláda podle něj vytváří umělá témata. Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix jsou témata bezpečnosti a ekonomiky úzce propojena. Oba politici v pořadu Devadesátka ČT24 reagovali také na slova premiéra pro deník Financial Times, kde uvedl, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi. Vondráček to označil za „sprostou kampaň“, zatímco Decroix premiéra podpořila s tím, že pouze pojmenoval věci správným jménem.