Opozice

Občanští demokraté a Starostové a nezávislí (STAN) mají zájem na tom, aby vláda pokračovala ve stávajícím složení, řekl po jednání obou koaličních stran premiér Petr Fiala (ODS). Starostové podle svého předsedy Víta Rakušana na jednání s nešli se záměrem shazovat vládu. Obě strany chtějí také plně vyjasnit všechny okolnosti bitcoinového daru, který byl důvodem výměny ministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka, dodal Fiala.

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru v bitcoinech, avšak až po podpisu smlouvy. Uvedl to Deník N na základě vyjádření resortu financí. Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru. Pád vlády podle šéfa státní kasy nicméně určitě nehrozí. Blažek minulý týden rezignoval na funkci. Spekuluje se, že by ho v čele resortu mohla nahradit advokátka Eva Decroix (ODS), která se loni stala místopředsedkyní strany.

Jižní Koreu čekají v úterý po půl roce politické i ekonomické nestability předčasné prezidentské volby. Favoritem je liberál I Če-mjong z opoziční Demokratické strany, který slibuje sociální spravedlnost a zasazení se o restart vztahů s KLDR. Jeho rival, exministr práce Kim Mun-sun z vládní konzervativní Strany lidové moci (PPP), chce podpořit podnikatele a udržet silné vztahy s USA. Oba politici mluví o potřebě sjednocení společnosti.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Gruzínská policie zadržela opozičního předáka Niku Meliu, oznámila podle agentury Reuters jeho Koalice za změnu. Jedná se o druhé zadržení představitele gruzínské opozice za o něco málo více než týden. Oba politici přitom kritizovali vládu za to, že podle nich zemi přibližuje k Rusku.

Vojáci mají velkou šanci, že jim vláda od července zvýší příspěvek na bydlení zhruba o tři tisíce korun měsíčně. Za požadavek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se postavily strany koalice SPOLU. Hnutí STAN ale zároveň s tím požaduje, aby kabinet o čtyři tisíce měsíčně zvýšil i výdělky policistů a hasičů. S tím ale zatím ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepočítá. Podle opozice by měla vláda přidat srovnatelnou částku vojákům, policistům i hasičům.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

Současná sněmovna vstoupí v úterý do své závěrečné fáze. Uskutečnit se má několik schůzí, včetně mimořádné. Na té by se mělo ve čtvrtek podle plánu koalice projednat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, změna migračních pravidel či regulace pyrotechniky. Kromě toho je ve hře například také pevné hlasování o školské novele, která mění financování nepedagogických pracovníků ve školství. Před závěrečným hlasováním je novela trestního zákoníku, zdravotní služby, povinný příspěvek zaměstnavatele při spoření na stáří či zamýšlený národní park Křivoklátsko.

Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice to považuje za politicky motivovaný krok, napsala agentura AP. Pokud soud shledá Džaparidzeho vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty a respektovalo základní práva a svobody občanů.

Pražští radní schválili výjimku z nejvyššího povoleného počtu žáků středních škol o čtyři žáky na třídu, kde by nově studovalo až 34 žáků. Ředitelé by tak mohli ve třetím kole nabídnout více volných míst. V celé metropoli se jich vytvoří stovky. Opozice změny kritizuje.

Studenti v Srbsku hledají kandidáty do voleb, kteří by dokázali porazit vládnoucí stranu prezidenta Aleksandara Vučiče. Současné vedení země obviňují z korupce a z neprůhledných státních zakázek. Jedna taková podle nich způsobila tragický pád střechy na nádraží v Novém Sadu, který vloni způsobil smrt šestnácti lidí. Prezident Vučić ale předčasné volby odmítá.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Pětice členů venezuelské opozice po roce opustila útočiště na argentinské ambasádě v Caracasu a je v USA, řekl v úterý tamního času (v noci na středu SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podrobnosti k cestě disidentů neuvedl, záležitost ale označil za záchrannou operaci. Vláda autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se k události zatím nevyjádřila.

Poslanci večer přerušili na neurčito mimořádnou schůzi k digitalizaci stavebního řízení, kterou vyvolalo opoziční ANO. Místopředseda hnutí Karel Havlíček označil projekt digitalizace za naprosté a systémové selhání vlády. Zopakoval, že ANO v nejbližších dnech kvůli projektu podá trestní oznámení. Podle šéfa resortu školství Mikuláše Beka (STAN), který zastoupil ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN), je jednání předčasné vzhledem k tomu, že audit bude hotový až na přelomu května a června.

Jordánsko postavilo mimo zákon Muslimské bratrstvo. Informovala o tom agentura Reuters. Stát navíc nadnárodnímu islámskému hnutí, které je nejsilnější opoziční silou v zemi, zabavil majetek. Propagace ideologie Muslimského bratrstva je nově nelegální.

Soud v Tunisku odsoudil členy opozice k mnohaletým trestům vězení kvůli spiknutí, píše agentura Reuters. Tresty ve výši od třinácti až 66 let odnětí svobody se týkají nejen politiků, ale také podnikatelů, novinářů a právníků. Opozice vinu odmítá a tvrdí, že soudní procesy jsou vykonstruované. V zemi vládne od roku 2019 prezident Kaís Saíd, jehož vládu označují kritici za autoritářskou.

Srbský parlament ve středu vyslovil důvěru nové vládě premiéra Djura Macuta, která krátce poté složila i přísahu. Macut chce uklidnit situaci v Srbsku, kde se konají silné protesty proti vládě a korupci. Podle kritiků je však jedno, kdo premiérský post zastává, protože ve skutečnosti vládne prezident Aleksandar Vučić.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.