Pacient

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.

Léčebné konopí na tlumení bolestí může předepisovat už přes sedmdesát praktických lékařů. Od dubna mají možnost žádat o registraci státní lékový ústav. Mnozí ale kritizují složitý proces. Podle ústavu systém funguje dobře a je uživatelsky přívětivý. I někteří pacienti však říkají, že trvá dlouho, než se k látce dostanou – s překážkami se setkávají také v lékárnách. Nově jim doktoři mohou předepsat konopí až na tři měsíce.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

Je světový den astmatu. V Česku jím trpí až milion lidí. Přibývá i těžkých pacientů, pro něž je vhodná biologická terapie. Zatím ji podstupuje čtrnáct set z nich. Podle specializovaného národního centra by ji ve skutečnosti potřeboval až desetinásobek.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.

Češi každým rokem přibírají, přes šedesát procent lidí a každé čtvrté dítě trpí nadváhou nebo obezitou. Jak je těžké shazovat nadbytečná kila? Jaké zdravotní problémy obezita přináší? Mohou za obezitu u dětí jejich rodiče? A proč je důležité rozlišovat mezi hladem a chutí? Tématu se věnoval publicistický pořad České televize Fenomén doby.

Cítit radost, vděčnost a lásku v posledních chvílích lidem s nevyléčitelným smrtelným onemocněním už dva roky pomáhá Sanitka splněných snů. Dosud naplnila přání stovce pacientů a zájem dál roste. Jednatřicetiletému Ondřeji Míčkovi s nádorem na mozku například umožnila společně se synem navštívit vytoužené muzeum.

Nebývalý zájem o zápis do registrů dárců kostní dřeně znamená naději nejen pro vážně nemocnou dvouletou Madlen s hematologickým onemocněním, ale také pro další dospělé i dětské pacienty. Registry i po dvou týdnech přijímají denně stovky až tisíce lidí. Na vhodného dárce zatím marně čeká například devítiletý Matěj ze Zlína s vzácnou poruchou krvetvorby.

Čím dál víc praktických lékařů má v péči pacienta s neobvyklou nemocí. V problematice se i líp orientují. Ukázal to průzkum asociace pro vzácná onemocnění. Zároveň ale upozorňuje na potíže s včasným určením správné diagnózy. Se vzácnou vývojovou vadou se potýká také sedmnáctiměsíční Viktorie – má pouze devět obratlů.

Skloubení péče o některé pacienty bývá složité. Zvlášť v případech, kdy se přestávají léčit a přesouvají se do sociální péče. Nově by měla pomoci novela, která zavádí sociálně-zdravotní služby. Platí od 1. března. Některé nemocnice vedou právě u takových pacientů spory s pojišťovnami.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Veselý obličej panáčka nebo nápadné zvuky pomáhají při lékařském vyšetření očí u dětí do tří let. Přístroj jako součást preventivní prohlídky využívají především dětští lékaři, v současnosti jím disponuje na 450 ordinací. Jen loni screening absolvovala bezmála čtvrtina malých pacientů. V případě, že pediatr odhalí problém, doporučí návštěvu specialisty. Ten pak navrhne další řešení, přičemž platí, že čím dřív se vada odhalí, tím větší šance na záchranu ostrého zraku je.

Soud v Ostravě začal rozplétat spor o osmnáct vytrhaných zubů. Pacient požaduje po zubaři odškodné skoro čtyři miliony korun. Tvrdí, že mu stomatolog vytrhal zdravé zuby, a pak ho neodborně léčil. Lékař si za svým postupem stojí a oponuje, že muž si potíže způsobil sám, protože navzdory telefonickým i písemným varováním nechodil na kontroly. Případ řeší i policie.

Vláda chce změnit pravidla, podle kterých si lidé připlácejí za péči u lékařů nad rámec zdravotního pojištění – například za komfortnější kyčelní kloub, oční čočku nebo operační metodu. Pokud si je pacient vybere teď, musí kromě zdravotnického prostředku zaplatit i celý zákrok. To by se mělo podle kabinetu změnit, lidé by dopláceli pouze rozdíl mezi základním materiálem nebo postupem, který hradí pojišťovna, a zvolenou dražší variantou. Opozice se obává, že lékaři začnou preferovat pacienty, kteří jsou ochotni si připlatit.

Slovenská sněmovna zrušila možnost stíhat za mimořádné situace lékaře, kteří by odmítli pracovat v nemocnicích. Schválila také další změny, na nichž se loni v prosinci dohodla vláda s lékařskými odbory (LOZ) a po kterých nespokojení lékaři hromadně odvolali podané výpovědi. Balík zákonů při hlasování sněmovny podpořili vládní poslanci a většina nezařazených zákonodárců. Opozice předlohu nepodpořila, když tvrdila, že část změn nepomůže pacientům.

Počet zásahů záchranářů roste skoro ve všech regionech. Důvodů je hned několik, jedním z hlavních je ale stárnutí populace. Rekordní rok má za sebou třeba středočeská záchranka. V největším kraji vloni mířili s majáky k pacientům víc než 160 tisíckrát. V průměru každé tři minuty.

Policie vyšetřuje čtvrteční požár v Krajské nemocnici T. Bati (KNTB) ve Zlíně jako obecné ohrožení z nedbalosti. Viníkovi hrozí dva až osm let vězení. Škoda, kterou požár způsobil, je předběžně vyčíslena na deset milionů korun, uvedla policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Příčina požáru zatím známá není.

Krajská nemocnice Liberec (KNL) spustila mobilní aplikaci mZdraví, díky níž se mohou její pacienti dostat k některým svým zdravotnickým záznamům. Zatím je jedinou nemocnicí v zemi, která tuto aplikaci má. Na jejím vývoji se KNL podílela a její funkčnost chce nadále rozšiřovat.

Lidé hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77, vyplývá z průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). Hůře jej hodnotí ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění či o nemocného pečují. Asi polovina dotazovaných uvedla jako nedostatek dlouhé čekání na vyšetření či operaci. Průzkumu se účastnilo více než tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly sbírány on-line letos v srpnu.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.