Pamětníci

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Těsně před koncem druhé světové války, 5. května 1945, v Javoříčku na Litovelsku zastřelili nacisté osmatřicet mužů. Většinu domů zničili zápalnými granáty. Pětadvacet lidí zavraždili ustupující nacisté i v Leskovicích u Pacova. Se zemí srovnali také většinu domů. Vypálení Leskovic je podle historičky Miroslavy Kvášové jednou z mnoha tragédií konce druhé světové války, které se nedostaly do širšího povědomí.

Před osmdesáti lety s blížícím se koncem druhé světové války probíhaly jedny z posledních střetů na českém území a obyvatelé se na řadě míst stavěli německým okupantům. „To, co bylo důležité, bylo celé české květnové povstání. Pražské povstání bylo sice největší, ale bylo pouze jednou z bitev,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, podle něhož je poznávání historie nikdy nekončícím procesem.

Richard Husch byl synem maďarského Němce a Židovky. Matka za války skončila v Terezíně, otec v pracovním táboře, přesto ho krátce po válce obyvatelé Hroubovic na Chrudimsku ubili. Rodinný dům původně konfiskovali nacisté, komunisté verdikt potvrdili. Přestože majitelka válku přežila, skončila s dětmi v maringotce v lese. Rodina si trauma nese dodnes.

Erichu Veselému bude příští rok sto let. Na konci války to byl osmnáctiletý mladík, vyučený soustružník. Pracoval ve firmě na výtahy, která se přeorientovala na válečnou výrobu. Bombardování Brna firmu nikdy nezasáhlo. Hospodářství rodiny Veselých se pak ocitlo pod palbou v polovině dubna 1945, když Rusové stříleli z Pisárek na Jundrov, kudy se stahovala německá armáda směrem na Bystrc. Rusové se pak nastěhovali k nim do domu a tábořili na zahradě.

Před osmdesáti lety, v únoru 1945, se na dnešním Ruskem okupovaném Krymu sešli hlavní představitelé protihitlerovské koalice Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill a Josif Stalin, aby rozhodli o poválečném uspořádání Evropy. Dohodli se na rozdělení sfér vlivu, založení OSN i sovětském vstupu do války proti Japonsku. Pro střední Evropu znamenala Jalta posun do sovětské sféry vlivu. Českoslovenští vojáci, bojující během druhé světové války na Západě, se tak nemohli účastnit květnového osvobození, vzpomínají pamětníci.

Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.

Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Organizace UNICEF už 75 let zajišťuje po celém světě dětem jídlo, pitnou vodu nebo léky. Nyní hledá pamětníky, kteří pomáhali v poválečném Československu. Nejzajímavější příběhy budou součástí vznikající mezinárodní knihovny.