Plýtvání

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.

Výzkum na ostrově u australských břehů popsal případ ptáčete, které rodiče krmili plastem. Je to nejhůř postižené zvíře v dějinách zkoumání. V těle tvora badatelé našli skoro osm set kusů umělé hmoty.

Tým pro efektivitu státní správy DOGE pod vedením podnikatele Elona Muska měl v plánu seškrtat ze státního rozpočtu USA celkem dva biliony dolarů (44,3 bilionu korun). Po několika měsících působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa odchází Musk do ústraní a DOGE uvádí, že dosáhl pouze zlomku úspor ze slíbené částky. Server Financial Times (FT) navíc upozornil, že deklarované škrty jsou nadhodnocené.

Potravinové banky pomáhají potřebným, zabraňují plýtvání jídla a jsou klíčovým článkem v krizových situacích. Nejen na tom se shodli ministři sociálních věcí, zemědělství i životního prostředí. Jen loni banky zachránily rekordních 16,6 tisíce tun potravin a drogerie. Nově si pro pomoc do řetězců lidé jezdí i večer, při takových svozech se domlouvají banky s organizacemi. Ty si jídlo samy v obchodech vyzvedávají.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

V pražských Holešovicích se v pátek schází víc než čtyřicet českých i zahraničních týmů počítačových expertů na akci s názvem GreenHack. Do soboty budou mít za úkol navrhnout nové IT aplikace například k omezení plýtvání potravinami, na úpravu vozového parku firem nebo pro nižší spotřebu energie. Soutěžit budou v sedmi úkolech, nejlepší týmy pak získají odměnu až 5000 eur (zhruba 119 tisíc korun). Akce se podle organizátorů účastní bezmála dvě stovky lidí.

Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.

Odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla má za cíl nový vzdělávací projekt Smart Food. Připravují ho odborníci z Karlovy a Mendelovy univerzity spolu s Pražským inovačním institutem. Pilotně pro základní školy připraví materiály a podklady hlavně pro interaktivní výuku. Jeho autoři zároveň chtějí otevřít veřejnou debatu, která by vedla k nižší spotřebě potravin v české společnosti.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o sedmadvacet procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o jedenáct procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Jejich množství v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.

Podle nejnovější zprávy OSN vyhodily v roce 2019 domácnosti, obchody a restaurace téměř pětinu potravin. Odhaduje, že na skládkách skončila téměř miliarda tun jídla. Vědci varují, že nadměrné plýtvání může mít i závažné dopady na klima. Odhadují, že až deset procent skleníkových plynů vyprodukují právě rozkládající se potraviny na smetištích. Podobně znečišťuje ovzduší třeba silniční doprava.

Nečekaný dopad má koronavirová krize v Číně. Zemi údajně hrozí potravinová nouze. Prezident Si Ťin-pching proto vyhlásil kampaň „Čistý talíř“ proti plýtvání jídlem. Fenomén ve vysílání komentovala zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

První výsledky výzkumu na téma plýtvání potravin představili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Kolik jídla lidé vyhodí, zjišťovali přímo z popelnic a kontejnerů. Vědci chtějí získat reálné údaje a hledat strategie, jak plýtvání omezit.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.