Právo a spravedlnost

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.

Polské prezidentské volby vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Po sečtení sta procent okrsků má Nawrocki 10 606 628 hlasů (50,89 procenta), liberálního kandidáta vládní Občanské koalice Rafala Trzaskowského volilo 10 237 177 lidí (49,11 procenta), píší polská média. Nawrocki v prezidentském úřadě nahradí jiného představitele PiS Andrzeje Dudu.

Ve druhém kole polských prezidentských voleb zvítězil podle zpřesněných odhadů kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. Podle dat agentury IPSOS získal 50,7 procenta hlasů. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski je aktuálně druhý se 49,3 procenta. Původní odhady jej však označovaly za vítěze. Další data mají být známá v průběhu noci na pondělí. Výsledek však nemusí být s ohledem na statistickou chybu konečný. Volební účast se podle prvotních dat pohybuje okolo 72 procent.

V druhém kole polských prezidentských voleb může k urnám dorazit rekordní počet voličů. Právě účast podle zpravodajů ČT v Polsku Lukáše Mathého a Andrease Papadopulose výsledek v očekávaném těsném souboji mezi primátorem Varšavy a vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a zástupcem opoziční strany Právo a spravedlnost Karolem Nawrockým určí. Oba kandidáti o hlasy dosud nerozhodnutých lidí podle Mathého usilovali do posledního momentu. Vítězné jméno podle Papadopulose ukáže, zda Poláci v prezidentovi chtějí vidět protiváhu k vládě Donalda Tuska, či nikoliv.

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.

Desítky tisíc lidí v neděli vyšly do ulic Varšavy, aby podpořily kandidáty v prezidentských volbách, které se budou konat příští týden. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procenta občanů.

Finalisté polských prezidentských voleb Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki se střetli v závěrečné televizní debatě před druhým kolem, které se bude konat 1. června. Dominovalo jí mimo jiné téma ruské války na Ukrajině. Oba kandidáti se shodli na pokračující podpoře napadené země. Rozdílný pohled mají ale mimo jiné na případné členství Ukrajiny v NATO. Nejčastějším slovem, které hodnotilo výsledek debaty, byla remíza.

Poláky v neděli čeká první kolo prezidentských voleb. Kromě nové hlavy státu ale budou rozhodovat také o tom, zda chtějí rozvázat ruce současné vládě. Liberální kabinet má proti sobě konzervativního prezidenta, což mu ztěžuje prosazování programu. Nadcházející prezidentské volby by mohly tento stav ukončit, nebo ho naopak zabetonovat.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.

Poláci budou přesně za měsíc volit nového prezidenta. V předvolebních průzkumech se ustálila trojice uchazečů s šancí na postup do druhého kola. S odstupem v nich vede nominant vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski. Kampani zatím dominuje téma národní bezpečnosti, mluví se ale i o amerických clech.

Před patnácti lety zahynula při letecké havárii u Smolenska polská elita. Tezi o výbuchu na palubě šířenou konzervativci vyvrátila předchozí vyšetřovací komise i mezinárodní experti, Smolensk ale dál rozděluje Polsko. Varšava kvůli tragédii nově obvinila desítky ruských soudních znalců. Podle prokurátora může jít o průlom.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Před ostře sledovanými prezidentskými volbami v Polsku, které se uskuteční v květnu, roste podpora kandidáta krajní pravice. Slawomir Mentzen je označován za černého koně. Hlasy sbírá i díky protiukrajinské rétorice.

Polské úřady obvinily bývalého premiéra Mateusze Morawieckého ze zneužití pravomocí a zanedbání povinností v souvislosti s přípravami korespondenčních prezidentských voleb během pandemie v roce 2020. Expremiér, který patří k předním postavám nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), podle médií vinu nepřiznal a odmítl vypovídat. Pokud by byl Morawiecki shledán vinným, hrozily by mu až tři roky vězení.

Soudní dvůr EU ve středu potvrdil platnost pokuty pro Polsko ve výši přes 320 milionů eur (přes osm miliard korun) jako penále za předchozí žaloby související s nedodržováním zásad právního státu. Evropská komise podle soudu postupovala správně, když o tuto sumu Varšavě snížila částku, na kterou má země nárok z unijních fondů, a stržené peníze tak Polsku vráceny nebudou.

První kolo prezidentských voleb v Polsku se uskuteční 18. května. Oznámil to předseda dolní komory polského parlamentu Szymon Hołownia. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude 1. června následovat druhé kolo. Nynější hlavě státu Andrzeji Dudovi v srpnu vyprší druhé funkční období, o znovuzvolení se už nemůže ucházet.

Polsko od ledna přebírá od Maďarska předsednictví Rady Evropské unie. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že jejich předsednictví bude ve znamení široce pojaté bezpečnosti. Také míní, že sedmadvacítku možná čeká přelom ve válce na Ukrajině. Zatímco Maďarsko, od něhož Poláci předsednictví přebírají, se dočkalo jisté izolace, Varšava může být v některých agendách lídrem.

Přesně před rokem převzala vláda polského premiéra Donalda Tuska kontrolu nad tamní veřejnoprávní televizí. Ta do té doby sloužila zájmům tehdy už opoziční, ale předtím řadu let vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Kritici tvrdí, že převzetí média porušilo právní předpisy. Budovu se tehdy snažili bránit i poslanci PiS Jarosława Kaczyńského. Tuskův kabinet nyní rozhodl o zapsání dvou soukromých televizí, TVN a Polsat, na seznam strategických firem. Chce tak prý zabránit jejich převzetí „nepřátelským kapitálem“.

V pátek to byl přesně rok, co začal v Polsku vládnout kabinet Donalda Tuska. Velký návrat tohoto politika se ovšem neobešel bez kontroverzí. Záhy přistoupil k převzetí moci nad státními médii a voličům slíbil zúčtovat s předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS). Řadu svých tehdejších závazků ale dosud nesplnil.

Kyjev nebude blokovat exhumaci Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, oznámili ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují, polští opoziční konzervativci už ale vyjádřili skepsi. Téma takzvaného volyňského masakru po dekády vrhalo stín na jinak spojenecké vztahy obou zemí.