Psychologie

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Překonat obavy z injekce je pro významnou část populace tak těžké, že se raději pokouší vyhnout očkování i odběrům krve. To může mít negativní dopad na jejich zdraví, proto je dobré znát techniky, které pomohou tyto situace zvládat.

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.

Již v pátek se konají jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pro žáky devátých tříd jde často o velmi náročné a stresující období. Právě stres a nervozita mohou výkon zásadně ovlivnit. „V těchto dnech mohou hodně odpracovat rodiče,“ míní učitel matematiky a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák, který zároveň radí, jak v těchto dnech k dětem přistupovat.

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.

Závažným společenským tématem nejen na školách zůstává šikana. Podle dat školní inspekce se minimálně jedním případem ponižování a deptání za poslední tři roky zabývalo 57 procent základních a 63 procent středních škol. Na problém upozorňuje také nový film Brácha, který ukazuje, jak vztahy mezi náctiletými mohou skončit tragédií.

O zlepšení prostředí na školách i well-beingu neboli duševním zdraví mladých diskutovali v pátek zástupci odborné veřejnosti a mládeže na půdě Senátu na jednání Národního konventu o vzdělávání, který zřídil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Shodli se, že je potřeba podporovat navýšení psychologů na školách i vzdělávání samotných učitelů, kteří někdy nevědí, jak k duševnímu zdraví žáků přistupovat. Zlepšit by se také měla oboustranná komunikace mezi učiteli a žáky.

„Nároky (amerického prezidenta) Donalda Trumpa na různá území, o kterých pořád dokola mluví, to je něco, s čím jsme se desetiletí nesetkali a najednou moc nevíme, co si s tím počít,“ řekl v pořadu 90′ ČT24 s odkazem na Trumpova vyjádření ke Grónsku či Panamskému průplavu historik Oldřich Tůma. Podle něj se o letošním roce jednou bude psát jako o přelomovém. Podle psycholožky Oleny Stelmašenkové přináší výrazné politické změny posledních dnů a týdnů lidem úzkost a nejistotu do budoucnosti, což následně vede ke stresu.

Nikdy nebudeme mít dokonalý svět a bylo by nebezpečné o něj usilovat, řekl Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, Danielu Stachovi v pořadu Hyde Park Civilizace. Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších světových intelektuálů; věnuje se intenzivně tomu, že ukazuje na dobré stránky naší společnosti, které už lidé příliš nevnímají.

Děti a teenageři v Česku spí podle nového výzkumu rok od roku méně. Vloni se poprvé průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Vědci varují, že doporučené délky spánku dosáhne jenom polovina českých školáků. A nedostatek se jim nedaří vyrovnat ani o víkendech.

Chování lidí, kteří se stanou agresory, se dá mnohdy předvídat, říká krizový intervent, psycholog a psychoterapeut Tibor Brečka. Zdůrazňuje, že útok v Hradci Králové patří k „neuvěřitelným výjimkám“, podle kterých není dobré měnit pravidla.

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.

Před necelými dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, že muži a ženy jsou velmi podobně hovorní. Teď vědci jeho závěry vyvrátili a ukázali, že některé věkové skupiny žen opravdu mluví víc než stejně staří muži.

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.

Osamělost je do určité míry běžnou lidskou zkušeností. Může sahat od prchavých pocitů společenské izolace, které nemusí mít negativní vliv na naše zdraví, až po trvalou, chronickou osamělost, která je spojena s mnoha škodlivými zdravotními stavy, napsal zpravodajský web The Washington Post.

„Ráda bych řekla, že to, co si občas Evropané myslí o Ukrajině, že je tam v určité části klid, vůbec není pravda. Každý den se střílí, každý den se ostřeluje, každý den tam umírají lidé, a to i civilisté a malé děti. Skutečně není pravda, že by tam byl klid,“ říká o ruské válce na Ukrajině vojákyně Oksana Volodymyrivna Rubaniaková. V Událostech, komentářích mluvila také o tom, co by Ukrajině v konfliktu pomohlo nebo jak jí válka změnila život.

Na sociálních sítích existují skupiny lidí, kteří chrání ostatní uživatele před urážkami, hrozbami, spamem a podvody. Moderátoři neboli „admini“ sítí se ale s tímto zlem setkávají sami tak často, že to má negativní dopady na jejich duševní zdraví.

Emoce hnusu je podceňovaná. Pocit znechucení ale člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, řekla Iva Poláčková z Psychologického ústavu Akademie věd. Nejčastěji se totiž lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit.

Ve věku 91 let zemřel americký psycholog Philip Zimbardo. Byl autorem a účastníkem takzvaného stanfordského vězeňského experimentu, který je dodnes kontroverzní. Zimbardo také založil projekt Heroic Imagination.

Na nedávném snímku pořízeném vozítkem Perseverance je vidět skupina kamenů roztroušených po písečné krajině Marsu, mezi nimi i podivně vypadající skála, která připomíná obličej ležící na boku.