Radim Fiala strana 2 z 5

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Sněmovní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů dezinformačního obsahu v Česku relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Za první tři měsíce, kdy ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program na podporu výstavby nájemního bydlení, už eviduje žádosti za víc než čtyři a čtvrt miliardy. K dispozici je přitom maximálně sedm miliard. Pokud by všichni dosavadní žadatelé uspěli, vznikne přes třináct set nových bytů. Byty jsou zamýšlené pro mladé rodiny, seniory nebo zdravotníky, hasiče a další potřebné profese. Jejich měsíční nájem bude nižší, než je na trhu obvyklé.

Do konce funkčního období zbývají současné vládě už jen měsíce. Během nich plánuje prosadit třeba reformu sociálních dávek nebo novelu zákoníku práce. Podle části opozice by ale kabinet krátce před koncem svého mandátu neměl měnit systémové věci.

Už teď je jasné, že minimálně dvanáct poslanců mandát obhajovat nechce. Stojí za tím osobní důvody i fungování sněmovny. Ať už jde o časté obstrukce, rozsáhlé projevy při debatě o programu, nebo četné mimořádné schůze.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Mateřskou, otcovskou, běžné i dlouhodobé ošetřovné je možné od začátku roku vyřizovat elektronicky. Postup je podobný jako u e-neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přijala od 1. do 6. ledna 421 digitálních žádostí o mateřskou a 7066 o ošetřovné. Na úterní tiskové konferenci to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Podle nich systém funguje bez potíží.

Volby vždycky vyhrává ekonomika, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ekonomika bude zásadním tématem voleb také podle dalšího místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) i podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy a šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.

Premiér Petr Fiala (ODS) svými slovy ve vánočním projevu o prodavačích strachu mínil opozici, shodli se místopředsedové ANO Karel Havlíček a SPD Radim Fiala. Vůči označení se ohradili, Petr Fiala tak podle nich označuje lidi, kteří jen popisují realitu. Lídři vládních stran oceňují naopak projev jako věcný či realistický.

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Systém výsluh příslušníků bezpečnostních sborů by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl do budoucna změnit, v současném volebním období se tak ovšem podle něj určitě nestane, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Současný systém považuje za nešťastný, preferuje vyšší ohodnocení ve mzdách. Vláda je nyní kritizována kvůli nízkým platům policistů či hasičů, stovky z nich ve čtvrtek protestovaly v Praze.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Zákonodárci ve zrychleném režimu v prvním čtení schválili novelu stavebního zákona, která má pomoci překlenout nynější potíže spojené s digitalizací stavebního řízení. Novinka umožní stavebníkům předkládat projektovou dokumentaci v digitální podobě a stavební úřady na jejím základě budou moci využívat své dosavadní systémy, které používaly do letošního 1. července. Novela má začít platit den po vyhlášení ve sbírce. Nyní ji dostane k projednání Senát.

Poslanci znovu projednávali vládní důchodovou reformu, závěrečné schvalování však znovu přerušili. O její podobě mají hlasovat v pátek v poledne. Reforma předpokládá zejména další postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování výpočtu nových penzí. Opatření mají podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Opozice se změnami nesouhlasí.

Investice do malých modulárních reaktorů je velmi důležitý krok v české energetice, řekl v Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tendr na Dukovany má zajistit stabilní energii, je ale třeba být otevřený i novým technologiím, dodal. Opozice upozorňuje, že budoucnost modulárních reaktorů je nejistá.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.