Střely

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

Izraelské námořnictvo v úterý provedlo údery na jemenský přístav Hudajdá, oznámila izraelská armáda podle listu The Times of Israel (ToI). O úderech předtím informovala podle agentury Reuters televize džihádistického hnutí hútíů. Izraelská armáda už v pondělí vyzvala obyvatele tří jemenských přístavů, aby se evakuovali.

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici Dolynka nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovala o tom oblastní správa. Na Charkov v noci na sobotu útočily ruské drony. Rakety i bezpilotní letouny způsobily škody v Sumské oblasti, kde po zásahu zemědělských podniků zemřely stovky zvířat a zničeny byly desítky tun obilí.

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh v neděli časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím armáda židovského státu zasáhla desítky míst na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za zabití svého vysoce postaveného velitele Fuáda Šukra v Bejrútu Jeruzalémem a že první fáze odvety skončila. Izraelská strana také mluví o zničení tisíců raketometů Hizballáhu. Libanon potvrdil, že při izraelském útoku zemřeli nejméně tři lidé, druhá strana zatím hlásí jednu oběť. Obě strany říkají, že se chtějí vyhnout plnohodnotné válce.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě loděnic v přístavním městě Nampcho vyzval k posílení vojenského námořnictva. Podle něj je to klíčový úkol v přípravě na válku, napsaly zahraniční agentury s odkazem na severokorejská státní média. V pátek ráno pak Jižní Korea informovala, že podle její armády KLDR vypálila na západním pobřeží několik střel s plochou dráhou letu.

Moskva disponuje podle ukrajinské vojenské rozvědky dostatečným množstvím raket, aby provedla ještě několik větších útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Jedním z nejostřelovanějších měst za celou dobu ruské invaze je Charkov. Tamní správa shromažďuje použitou munici agresorů na jedno místo. Natáčel o něm reportér ČT Jan Šilhan.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od čtyř set do sedmi set milionů dolarů (od 10,1 do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Ukrajinská protivzdušná obrana více než polovinu sestřelila. Podle listu The New York Times se pondělními útoky na civilní ukrajinské cíle snaží ruský diktátor Vladimir Putin uspokojit režimní jestřáby. Ruská státní televize se zásahy proti civilistům pochlubila.

Armády Jižní Koreje a Spojených států vystřelily ve směru Japonského moře čtyři rakety země–země. Informovalo o tom jihokorejské ministerstvo obrany. Šlo podle něho o reakci na úterní test, při němž Severní Korea odpálila balistickou střelu, která poprvé od roku 2017 přeletěla japonské území.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.