Sucho

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.

Většina českých řek se blíží k hranici sucha – může za to nedostatek sněhu a mizivé jarní tání. V ohrožení jsou tak zásoby vody ve studnách a starost si dělají i rybáři, sucho totiž kazí život rybám dlouhodobě. Například ty lososovité mohou v tuzemsku úplně vyhynout. Podle meteorologů se bude situace v nejbližších dnech dále zhoršovat. Sucho navíc mohlo být letos ještě horší, nebýt loňských povodní, i když na Moravě poškodily tolik majetku.

Deště během posledních dvou dnů udělaly radost zemědělcům. Ještě v první polovině týdne někteří odkládali sadbu kvůli suchu, teď se situace zlepšila. A snížilo se také nebezpečí požáru v lesích. Pršelo prakticky všude, na některých místech Plzeňského kraje to bylo dokonce až dvacet milimetrů srážek. Aby ale letošní úroda byla kvalitní, potřebují farmáři dostatek vláhy i v dalších týdnech.

Kvůli přetrvávajícímu suchu a očekávanému větru varují meteorologové před zvýšeným nebezpečím vzniku a šíření požárů. Výstrahu vydali na středu a čtvrtek pro většinu území Čech, Vysočinu a část Jihomoravského kraje.

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.

Na březen rekordně teplé počasí v pondělí skončí, od úterý se začne postupně ochlazovat. Meteorologové v tomto týdnu očekávají občasný déšť a na horách sněžení. Na konci týdne by v noci mohlo opět mrznout, o víkendu teploty nepřesáhnou deset stupňů Celsia. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty v Česku od poloviny minulého týdne překračovaly dvacet stupňů Celsia, na mnoha stanicích padaly teplotní rekordy.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

O víkendu nastane meteorologické jaro. Končící zima přitom byla opět teplotně nadprůměrná – podle předběžných odhadů zhruba o jeden stupeň. Sněhu bylo málo a v únoru skoro nepršelo. Na některých místech se tak už teď začíná projevovat sucho, které se může prohlubovat. Podle předpovědi bude i březen teplý a chudý na srážky.

Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl v úterý bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj by politici měli říkat, že když nebudeme omezovat emise, bude se zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.

Americký prezident Donald Trump rozsáhle kritizuje politiky z Kalifornie, že nezvládají boj s požáry v okolí Los Angeles. Aby hasičům pomohl, nechal upustit vodu ze dvou nádrží. Jenže ta ke kalifornské metropoli vůbec nedoteče.

Počet potvrzených obětí požárů v kalifornském Los Angeles a okolí vzrostl na nejméně dvacet čtyři, oznámily v neděli místní úřady. Předchozí údaje hovořily o šestnácti mrtvých. Počet obětí by mohl dále stoupat, očekávají úřady. Vzrostl i počet pohřešovaných, policie jich podle deníku The New York Times eviduje už 23. Hasiči zaznamenávají místy pokroky v hašení požáru. V oblasti by však měl zesílit vítr, obávají se tak dalšího šíření ohně.