Teplota

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Přes Česko ve čtvrtek přejde studená fronta a ochladí se. Víkend bude velmi oblačný a při protrhání oblačnosti hrozí přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách a Krkonoších ve čtvrtek ráno teploty spadly pod nulu a začalo sněžit.

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Severní oblasti Číny zasáhly silné větry připomínající tajfun, které si mimo jiné vynutily uzavření historických památek v Pekingu, narušily cestování a do některých oblastí přinesly sněžení a krupobití. Očekává se, že vítr by měl začít slábnout v neděli večer.

O víkendu bude v Česku oblačno až polojasno a teplota zřejmě vystoupá až na 21 stupňů Celsia. Ojediněle se může objevit slabý déšť, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I během příštího týdne se pak v části země udrží teploty nad dvacítkou, ale v Čechách se možná postupně ochladí až na hodnoty kolem patnácti stupňů.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Konec týdne bude v Česku slunečný a bez srážek. Ve čtvrtek také poprvé v letošním roce vystoupaly teploty nad dvacet stupňů Celsia, místy i přes 21 stupňů. Nejtepleji bylo ve Slezsku. Dosavadní rekord pro 6. březen přepsalo 89 procent dlouhodobě měřících stanic. Od úterka se ale znovu ochladí a vrátí se i noční mráz.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Začátek týdne bude v Česku chladný, s nejvyššími denními teplotami kolem nuly. V noci budou teploty klesat až na minus patnáct stupňů Celsia. Ve druhé polovině týdne se začne oteplovat a o víkendu bude přes den i více než pět stupňů Celsia, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další tři týdny by podle dlouhodobého výhledu počasí měly být teplotně průměrné.

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

V Česku třetí den po sobě padaly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Vimperku, a to 14,1 stupně. Na západě Čech ale bylo ještě ráno pod nulou a hasiči dokonce kvůli silné ledovce a nehodám uzavřeli silnici nedaleko Kraslic. V Praze teploty šplhaly k deseti stupňům. Do ulic tak vyrazili správci zeleně, kteří prořezávali stromy nebo uklízeli zbytky spadaného listí. Vysoké teploty by v části Česka měly vydržet minimálně do čtvrtka. Na Moravě a ve Slezsku by místy mohlo být až čtrnáct stupňů Celsia.

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Na horách v Česku bylo v sobotu až 13,4 stupně Celsia nad nulou, místy tak padly teplotní rekordy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl na síti X, že zaznamenal rekord na šesti zhruba ze 170 meteorologických stanic měřících déle než třicet let. Také v pátek teploty překonaly rekordy na některých výše položených stanicích.

Průměrná roční teplota v Česku letos poprvé v historii měření patrně přesáhne deset stupňů Celsia. Pokud by listopad a prosinec byly teplotně průměrné, činil by celoroční průměr 10,3 stupně, což je o šest desetin více než loni, upozornil meteorolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina. V pražském Klementinu se měří od roku 1775, v Brně od roku 1800.

Studenti medicíny se mají na univerzitách učit o tom, jak klimatické změny ovlivňují naše zdraví. Jde o projekt pětadvaceti evropských fakult, které chtějí, aby se v nových učebních plánech objevilo více informací o nemocích typu malárie nebo o tom, jaké dopady na lidské zdraví mají vysoké teploty, informoval list The Guardian.

Nadcházející pracovní týden bude sychravý, většinou bude zataženo a deštivo, ještě v úterý, stejně jako v pondělí se mohou ráno objevovat četné přízemní mrazy, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vyčasit a oteplit by se podle meteorologů mělo o víkendu.

Po povodních, které Česko zasáhly v uplynulých dnech, čeká republiku slunečný víkend s denními teplotami kolem 20 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Minulý víkend v Česku extrémně pršelo, což na některých místech způsobilo ničivé záplavy.

Českou republiku zasáhly v neděli silné bouřky, které v řadě regionů zaměstnaly hasiče. Například ti středočeští vyjeli od nedělního odpoledne do půlnoci k více než třem stovkám případů. Většinou se jednalo o čerpání vody ze zatopených sklepů a zahrad. Večer se silnější bouřky přesunuly na východ země. Například na Svitavsku a Pardubicku hasiči likvidovali jejich následky do ranních hodin. Kvůli bouřkám se ochladilo, od úterý se podle meteorologů opět oteplí, tropické teploty s hodnotami od 30 stupňů Celsia se v celé zemi vrátí v pátek. Následovat by ale měla další studená fronta.

Vysoké teploty, které v neděli panují v části Česka, budou na Moravě a ve Slezsku pokračovat i v pondělí. Večer mohou na západ Čech přijít silné bouřky, které se pak budou v Česku vyskytovat i v pondělí. V aktualizované výstraze to uvedl Český hydrometeorologický ústav.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Červen byl dvanáctým měsícem po sobě s globální průměrnou teplotou nejméně 1,5 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Zároveň šlo o nejteplejší červen, jaký kdy ukázala data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.