Ukrajina strana 3 z 5

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

V severoukrajinské Sumské oblasti propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem, uvedl šéf oblastní správy Oleh Hryhorov. Dodal, že kontrola nad různými částmi oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami. Ukrajinské úřady dále hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. Moskva v noci proti ukrajinskému území vyslala devadesát dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Ruská hrozba vede ke zvýšenému zájmu o bezpečnost v celé Evropě. Na připravenost obyvatelstva dbají zejména pobaltské a skandinávské země. V Dánsku se do tamní domobrany hlásí nejvíc lidí od konce studené války. „Hlavní motivací pro vstup byl ‚velký hnědý medvěd na východě‘. Také jsem byl dřív v armádě a chybí mi i ten pocit kamarádství,“ popsal člen domobrany Daniel. Aktivních dobrovolníků má tento ozbrojený sbor na třináct tisíc, v záloze pak třicet tisíc dalších. Oproti českým aktivním zálohám nemusejí mít vojenský výcvik všichni. Domobrana má také námořní a leteckou složku.

Za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině potrestal ve čtvrtek soud učitelku Martinu Bednářovou sedmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na dvacet měsíců, na tři roky jí také zakázal učit. Bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.

Evropská unie schválila nový finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti na svém jednání v Bruselu. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní začne platit.

Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.

Zatímco země Evropské unie zvyšují vojenské výdaje, podpora veřejnosti napříč kontinentem zůstává nerovnoměrná. Ačkoli rusko-ukrajinská válka, rostoucí hybridní hrozby ze strany Ruska a nejistota ohledně závazků USA vůči NATO vyburcovaly politiky, průzkumy veřejného mínění odhalují složitější obraz nálad veřejnosti a národních priorit. Toto je Evropská perspektiva* v pohledu na obranu v Evropě.

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Berlín. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. Kreml toto rozhodnutí zkritizoval jako nebezpečné.

Americký prezident Donald Trump dal najevo nespokojenost s tím, co dělá ruský vůdce Vladimir Putin na Ukrajině. Vyjádřil se tak poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, které zabily dvanáct lidí a dalších osm desítek zranily. Mimo jiné uvedl, že se šéf Kremlu „úplně zbláznil“ a že Putinovy snahy o dobytí celé Ukrajiny „povedou k pádu Ruska“. Kreml označil Trumpovu kritiku Putina za důsledek „emocionálního přetížení“.

Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak, řekla.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, uvedlo v pondělí ukrajinské letectvo. Podle mluvčího je to největší dronový útok na napadenou zemi za dobu plnohodnotné ruské invaze. Pokud jde o kombinaci dronů a střel, byl to druhý největší ruský úder, přičemž ten dosud nejrozsáhlejší Ukrajina zažila o den dříve, kdy Rusové v noci na neděli použili 298 dronů a 69 řízených a balistických střel, uvedla stanice BBC. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelu více než stovky ukrajinských dronů v noci a také nad ránem.

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Ukrajina i Rusko v sobotu uvedly, že si v rámci velké výměny vězňů domluvené v Istanbulu vzájemně předaly 307 zajatých vojáků. Stalo se tak v Bělorusku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.