Venezuela

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než sedmdesát politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.

Nejvyšší soud Spojených států povolil administrativě prezidenta Donalda Trumpa zrušit ochranu statisíců Venezuelanů před deportací, informuje agentura AP. Rozhodnutí se týká 350 tisíc Venezuelanů, na něž se vztahuje dočasný chráněný status. Ten umožňuje lidem, kteří se již nacházejí v USA, legálně v zemi žít a pracovat, protože jejich rodná země je považována za nebezpečnou pro návrat z důvodu přírodní katastrofy nebo občanských nepokojů.

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.

Pětice členů venezuelské opozice po roce opustila útočiště na argentinské ambasádě v Caracasu a je v USA, řekl v úterý tamního času (v noci na středu SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podrobnosti k cestě disidentů neuvedl, záležitost ale označil za záchrannou operaci. Vláda autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se k události zatím nevyjádřila.

Americký odvolací soud odmítl povolit administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby odebírala ochranný status stovkám tisíc migrantů z latinskoamerických zemí. Soud v Bostonu zamítl odvolání vlády proti dubnovému rozhodnutí soudu nižší instance, který zablokoval plán ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS), informovala agentura Reuters.

Prezident USA Donald Trump nařídil znovu otevřít a rozšířit slavnou věznici Alcatraz. Poslat do ní chce ty nejhorší zločince. Šéf Bílého domu o tom informoval na své sociální síti Truth Social. Vězení pověstné svou drsností fungovalo necelé tři dekády, nyní je turistickou atrakcí.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa se při deportaci migrantů do Salvadoru nezákonně odvolala na zákon o znepřátelených cizincích. Ve čtvrtek o tom rozhodl americký federální soudce. Ten také vládě trvale zakázal válečný zákon z 18. století používat k urychlené deportaci Venezuelanů považovaných za zločince z jižního Texasu, píše deník The New York Times (NYT).

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.

Nejvyšší soud Spojených států dočasně zakázal vládě prezidenta Donalda Trumpa deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století Venezuelany zadržované v Texasu, informovaly agentury AP a Reuters.

Souboj mezi americkými soudy a vládou prezidenta Donalda Trumpa se vyhrocuje. Federální soudce ve Washingtonu pohrozil, že by administrativu mohla čekat obvinění z porušení soudního nařízení zastavit deportace venezuelských migrantů do Salvadoru. Bílý dům odmítá, že by pohrdal soudem, a chce se odvolat.

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.

Nejvyšší soud USA zrušil nařízení federálního soudu, které bránilo administrativě prezidenta Donalda Trumpa deportovat venezuelské migranty na základě zákona z 18. století, informovala agentura AP. Uvedl nicméně, že Venezuelané musejí mít možnost soudně napadnout své vyhoštění ještě před deportací. Tyto případy pak náleží soudům v Texasu, a nikoli ve Washingtonu.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Spojené státy možná už od pátku omezí vývoz čipů v oblasti umělé inteligence (AI), aby tato vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. V úterý o tom informovala agentura Bloomberg. Regulace se bude týkat i České republiky, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což kritizovala Evropská komise. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.

Server BBC přinesl svědectví muže, jenž byl během protestů proti výsledkům voleb, jejichž vítězství tamní úřady bez důkazů přiřkly venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, zatčen a následně převezen do nechvalně známé věznice Tocorón. Popsal hlad, fyzické i psychické trýznění a další způsoby, jakými dozorci s trestanci zachází. Zpráva vychází v den Madurovy inaugurace, která vyhnala do ulic po celém světě davy lidí, kteří vyhlíží autoritářův konec.

Přinášíme výběr světových politických, ekonomických a kulturních událostí, které proběhnou během roku 2025.

Představitelé venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia v úterý ve Štrasburku od předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberty Metsolové dostali Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. González ocenění převzal osobně, Machadová v zastoupení své dcery Any Coriny Sosové.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si vybral svého bývalého šéfa tajných služeb Richarda Grenella za zmocněnce Bílého domu pro speciální mise. Jde o funkci, v níž zřejmě ovlivní americkou zahraniční politiku vůči zemím, jako jsou Severní Korea či Venezuela.