Rusko strana 4 z 5

Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.

Zatímco země Evropské unie zvyšují vojenské výdaje, podpora veřejnosti napříč kontinentem zůstává nerovnoměrná. Ačkoli rusko-ukrajinská válka, rostoucí hybridní hrozby ze strany Ruska a nejistota ohledně závazků USA vůči NATO vyburcovaly politiky, průzkumy veřejného mínění odhalují složitější obraz nálad veřejnosti a národních priorit. Toto je Evropská perspektiva* v pohledu na obranu v Evropě.

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Berlín. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. Kreml toto rozhodnutí zkritizoval jako nebezpečné.

Americký prezident Donald Trump dal najevo nespokojenost s tím, co dělá ruský vůdce Vladimir Putin na Ukrajině. Vyjádřil se tak poté, co ruské síly podnikly v noci na neděli masivní letecké údery, které zabily dvanáct lidí a dalších osm desítek zranily. Mimo jiné uvedl, že se šéf Kremlu „úplně zbláznil“ a že Putinovy snahy o dobytí celé Ukrajiny „povedou k pádu Ruska“. Kreml označil Trumpovu kritiku Putina za důsledek „emocionálního přetížení“.

Rakousko a Česko se shodují v podpoře Ukrajiny, kterou napadlo Rusko, blízké postoje mají také v otázkách migrace. Po jednání v Praze to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a nová šéfka rakouské diplomacie Beate Meinlová-Reisingerová. Obě země podle ministryně sledují jasnou linii a chtějí spravedlivý a trvalý mír, který nebude na úkor Ukrajiny a Evropy. Na Rusko je potřeba vyvinout větší tlak, řekla.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, uvedlo v pondělí ukrajinské letectvo. Podle mluvčího je to největší dronový útok na napadenou zemi za dobu plnohodnotné ruské invaze. Pokud jde o kombinaci dronů a střel, byl to druhý největší ruský úder, přičemž ten dosud nejrozsáhlejší Ukrajina zažila o den dříve, kdy Rusové v noci na neděli použili 298 dronů a 69 řízených a balistických střel, uvedla stanice BBC. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o sestřelu více než stovky ukrajinských dronů v noci a také nad ránem.

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.

Nejméně dvanáct mrtvých a čtyři desítky zraněných si vyžádaly noční útoky Ruska, které na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vyslalo podle ukrajinských ozbrojených sil celkem osmašedesát balistických raket a 298 bezpilotních letounů. Nejméně tři z obětí byly děti, informovaly agentury. Ukrajinské letectvo oznámilo sestřel pětačtyřiceti raket a 266 dronů. Podle ukrajinských médií se jedná o největší vzdušný útok, který Rusko uskutečnilo od zahájení války v únoru 2022.

Ukrajinská prezidentská kancelář v neděli potvrdila, že Rusko si s Ukrajinou vzájemně vyměnily po 303 válečných zajatcích. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala taky agentura RIA Novosti. Jde o poslední skupinu z výměny ve formátu tisíc za tisíc domluvené v polovině května v Turecku.

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Smyšlenou nabídkou na cestu do Číny napálil youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, několik osobností české internetové scény. Přestože postupně dával najevo, že by šlo o cestu propagandistickou, někteří oslovení influenceři měli zájem. „Pozornostním byznysem“, který pro své cíle zneužívají i autoritářské režimy, se zabývali hosté 90‘ ČT24 moderované Jakubem Musilem. Problematická je podle nich nízká úroveň mediální gramotnosti.

Ukrajina i Rusko v sobotu uvedly, že si v rámci velké výměny vězňů domluvené v Istanbulu vzájemně předaly 307 zajatých vojáků. Stalo se tak v Bělorusku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.

Finalisté polských prezidentských voleb Rafal Trzaskowski a Karol Nawrocki se střetli v závěrečné televizní debatě před druhým kolem, které se bude konat 1. června. Dominovalo jí mimo jiné téma ruské války na Ukrajině. Oba kandidáti se shodli na pokračující podpoře napadené země. Rozdílný pohled mají ale mimo jiné na případné členství Ukrajiny v NATO. Nejčastějším slovem, které hodnotilo výsledek debaty, byla remíza.

V pátek začala velká výměna zajatců „tisíc za tisíc“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Návrat 390 ukrajinských vojáků a civilistů do své vlasti odpoledne potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stejný počet zajatců se vrátil i do Ruska, uvedla agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje. Výměna má trvat celkem tři dny.

Rusové během posledních dvou let výrazně zmodernizovali střelnici vojenského námořnictva u obce Ňonoksa na pobřeží Bílého moře v Archangelské oblasti. Na základně vznikla mimo jiné zcela nová zařízení pro odpalování raket. Místo je neblaze proslulé několika haváriemi. Před šesti lety tam při výbuchu rakety na jaderný pohon zemřelo pět lidí a unikla radiace.

Vůbec poprvé od druhé světové války Německo v zahraničí trvale umístilo své jednotky. Brigáda bundeswehru začala ve čtvrtek oficiálně působit v Litvě. Ve stínu ruské války na Ukrajině má posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Mluví se o takzvaném historickém obratu obranné politiky. Ještě před 35 lety měla spolková republika silnou armádu i brannou povinnost. Znovu ji zavedla relativně záhy po konci druhé světové války. Tehdy, stejně jako v současnosti, byla bezpečnost v Evropě v ohrožení.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

Rusko a Ukrajina si předaly seznamy válečných zajatců určených ke vzájemné výměně tisíc za tisíc, řekl podle ruských agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

Rusko-ukrajinské vztahy se sice liší od tradičních představ o koloniálním impériu, současná ruská válka proti Ukrajině má však koloniální prvky, je přesvědčený ukrajinský historik a kulturolog Radomyr Mokryk. Mluvil o tom na přednášce v Knihovně Václava Havla. Argumenty, kterými Moskva válku ospravedlňuje, jsou podle něj založené na dějinách, kultuře či jazyku, což jsou otázky, jejichž dlouhodobé zneužívání ruskou a sovětskou politikou se promítá i na současné Ukrajině.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska, rozhodl pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za údajné vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Podle žalobkyně ale informovala o ruské agresi na Ukrajině způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, což v Česku není trestné.

Rumunský ústavní soud odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný krajně pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Přes pokračující debaty o možném startu mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou na sebe obě strany nepřestávají útočit. Ruské ostřelování zabilo minimálně šest ukrajinských vojáků a zranilo několik civilistů u města Sumy. Ukrajinské síly zase oznámily zásah továrny na polovodiče, která dodává součástky výrobcům letadel a raketových systémů. Kyjev je navíc přesvědčen, že Rusko shromažďuje v Kurské a Bělgorodské oblasti mužstvo i těžké zbraně a že Moskva v nejbližších týdnech plánuje spustit ofenzivu proti Charkovské oblasti.