Rusko strana 5 z 5

Rusko a Ukrajina si předaly seznamy válečných zajatců určených ke vzájemné výměně tisíc za tisíc, řekl podle ruských agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

Rusko-ukrajinské vztahy se sice liší od tradičních představ o koloniálním impériu, současná ruská válka proti Ukrajině má však koloniální prvky, je přesvědčený ukrajinský historik a kulturolog Radomyr Mokryk. Mluvil o tom na přednášce v Knihovně Václava Havla. Argumenty, kterými Moskva válku ospravedlňuje, jsou podle něj založené na dějinách, kultuře či jazyku, což jsou otázky, jejichž dlouhodobé zneužívání ruskou a sovětskou politikou se promítá i na současné Ukrajině.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska, rozhodl pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za údajné vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Podle žalobkyně ale informovala o ruské agresi na Ukrajině způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, což v Česku není trestné.

Rumunský ústavní soud odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný krajně pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.

Přes pokračující debaty o možném startu mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou na sebe obě strany nepřestávají útočit. Ruské ostřelování zabilo minimálně šest ukrajinských vojáků a zranilo několik civilistů u města Sumy. Ukrajinské síly zase oznámily zásah továrny na polovodiče, která dodává součástky výrobcům letadel a raketových systémů. Kyjev je navíc přesvědčen, že Rusko shromažďuje v Kurské a Bělgorodské oblasti mužstvo i těžké zbraně a že Moskva v nejbližších týdnech plánuje spustit ofenzivu proti Charkovské oblasti.

Rusko narušilo estonský vzdušný prostor, když vyslalo bojový letoun na podporu lodi, která patrně patří k takzvané stínové flotile Moskvy a kterou estonské námořnictvo vyprovázelo ze svých vod. Podle politiků i expertů je to první případ, kdy se Rusko takto otevřeně postavilo za plavidlo z této flotily. Nejde o jediný incident v Baltském moři s účastí Ruska z posledních dní. Moskva také dočasně zadržela řecký tanker, který plul po předem dohodnuté trase z Estonska do Nizozemska, a jedna z lodí její stínové flotily podezřele manévrovala u podmořského kabelu. Rusko viní z růstu napětí v regionu Západ.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila přepisy pouhé pětiny jeho projevů a interakcí s tiskem za prvních 100 dní vlády, napsal server HuffPost. Podle něj mezi zveřejněnými dokumenty chybí důležité výroky a momenty dosavadního prezidentství. Předchozí administrativy přepisy veřejně publikovaly.

Omán, který se tradičně prezentuje jako neutrální země, v posledních letech prohlubuje hospodářské a diplomatické vztahy s Ruskem. Jde mimo jiné o strategii, jak zajistit naplnění Vize 2040, která má snížit závislost země na příjmech z ropy. Omán často zastává v regionu roli mediátora. Začátkem května Maskat zprostředkoval příměří mezi USA a jemenskými islamisty hútii a hostí jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem.

Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy zčásti vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli jednotky.

Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.

Poradce ruského vůdce Vladimira Putina Jurij Ušakov podle serveru Kommersant tvrdí, že šéf Kremlu a americký prezident Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se údajně na variantě počítající s výměnou „devět za devět“. Podle mluvčího ruského vládce Dmitrije Peskova bylo jedním z témat hovoru i možné setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

Česká diplomacie řeší případ Čecha, který odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, a nyní se dožaduje pomoci českých úřadů. Ministerstvo zahraničí zopakovalo důrazné varování před cestami do Ruska a vyzvalo české občany k opuštění země. V daném případě bude postupovat v souladu s českými zákony a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. Ruské vojenské agresi se více než tři roky brání Ukrajina.

Prezident USA Donald Trump a šéf Kremlu Vladimir Putin spolu v pondělí odpoledne telefonovali. Trump po hovoru napsal, že Rusko a Ukrajina „ihned“ zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Podrobnosti ale nesdělil. Putin podle ruské státní agentury TASS prohlásil, že Moskva je připravena pracovat s Kyjevem na memorandu o budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Tématem Událostí, komentářů týdne byla přímá jednání Ruska a Ukrajiny v Istanbulu a neúčast šéfa Kremlu Vladimira Putina i prezidenta USA Donalda Trumpa. Hosté pořadu také diskutovali o hlavních tématech nadcházejících voleb do sněmovny či propojení hokeje s politikou. Na přetřes přišla i hudební soutěž Eurovize. Debaty se účastnili šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, vodní slalomář a kajakář Vavřinec Hradilek, zpěvačka Tonya Graves, bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář a zástupce šéfredaktora MF Dnes Petr Kolář. Pořad moderovala Klára Radilová.

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj jednal ve Vatikánu s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Podle ukrajinského zdroje agentury AFP spolu hovořili asi půl hodiny. Tématem byl chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se poté setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.

Vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“, řekla senátorka Miroslava Němcová (ODS) v Otázkách Václava Moravce. S tím nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ani exministryně Jana Maláčová (SOCDEM), podle kterých jsou armádní zakázky předražené. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje v této době bezpečnost za hlavní téma. Debata se vedla také o blížících se sněmovních volbách.

Do bojů na Ukrajině zasahuje i umělá inteligence. Česká firma LPP Holding dodala tamní armádě už stovky dronů, které ji využívají a v konfliktu se pohybují zcela samostatně. Na vývoj bezpilotních strojů se soustředí i další společnosti.

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Nejméně devět lidí přišlo ráno o život a sedm dalších utrpělo zranění při útoku ruského dronu na minibus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval šéf regionální vojenské správy Ihor Tkačenko. Moskva tvrdí, že terčem byla ukrajinská vojenská technika. Útok, který přišel jen několik hodin po prvním ukrajinsko-ruském jednání za více než tři roky, už odsoudili ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i jeho český protějšek Jan Lipavský (nestr.).